Český podíl na dobývání vesmíru roste, zapojilo se do něj už přes 60 firem

Český podíl na vesmírných programech v rámci Evropy postupně roste, když Česko za posledních deset let do programů Evropské vesmírné agentury (ESA) téměř sedminásobně navýšilo investice na současných zhruba 1,24 miliardy korun. Zvýšil se i počet zapojených firem, které se podílely na 350 projektech. Oznámili to zástupci tuzemských firem kosmického průmyslu a Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Podle nich se v roce 2018 do projektů ESA zapojilo přes 60 firem s téměř 600 zaměstnanci. Další desítky podniků pak působí jako subdodavatelé. Před deseti lety se do programů agentury zapojilo 15 firem. Češi se podílejí na výrobě nosných raket, družic a pozemních segmentů. Spolupracují přitom s mnoha firmami po celé Evropě.

Podle zástupců tuzemského kosmického průmyslu jsou vesmírné programy a zapojení českých firem do nich nezbytné pro celkový rozvoj průmyslu v zemi. Přínosy technologicky náročných projektů se projevují se zpožděním několika let.

Podle člena představenstva svazu a ředitele společnosti Frentech Aerospace Pavla Sobotky se ovšem investice vracejí v průměru až čtyřnásobně. „Vedle toho je navíc potřeba počítat i sekundární přínosy v navazujících odvětvích, které nelze vyčíslit,“ podotkl.

Stát by proto podle Sobotky měl do budoucna dál tuzemský kosmický průmysl posilovat, a to jak investičně, tak i technologicky nebo rozvojem vzdělání. K tomu je podle něj nutná i změna některých způsobů vzdělávání a kvalifikace lidí.

S tím souhlasili i například Marek Šimčák z BD Sensors nebo Vít Lédl z centra Toptec, podle kterých má nyní ČR v rámci evropského vesmírného průmyslu velmi dobré postavení.

Do budoucna by přínosy z kosmických programů měly podle Svazu průmyslu dále růst. Analýza současných projektů ukázala, že v příštích 18 letech by se příjmy měly vyšplhat na 1,86 miliardy eur (zhruba 48,6 miliardy Kč) a dalších 1,1 miliardy eur (28,7 miliardy Kč) by mělo přibýt z navazujících projektů. Vzniknout by pak mělo minimálně 1210 pracovních míst.

Průmysl, který koronavirus nezpomalil

Kosmický průmysl nezastavila ani koronavirová krize. Podle Sobotky na vývoj v této oblasti nedolehla omezení a výzkum mohl dál stabilně pokračovat. Firmy ovšem většinou problémy zaznamenaly, vedle kosmických programů totiž převážně působí i v leteckém průmyslu, který krize tvrdě zasáhla.

České firmy se podílejí na řadě evropských programů. Z poslední doby jde například o konstrukci pro evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně od MCE Slaný, dále adaptér pro vypouštění desítek malých družic z nosné rakety Vega, optické systémy, nový systém pro řízení letového provozu nad Evropou, řídicí software družic nebo výrobu hliníkových a titanových částí nosné rakety Ariane 6.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...