Český dron pro čtyři osoby by mohl tiše létat v centru měst z budovy na budovu

Nahrávám video

Kolmý start i přistání a zásluhou elektrického pohonu i tichý let až 300 kilometrů, to slibuje bezpilotní stroj Miya. S podporou ministerstva průmyslu ho vyvíjí Výzkumný a zkušební letecký ústav. Podle představ autorů bude sloužit k civilním i vojenským účelům. Určený je pro čtyři pasažéry.

Zatím dron existuje jen jako vizualizace na monitoru a ve zmenšených modelech, pro důkladné měření a analýzy, jak se bude chovat skutečný letoun, to ale zatím stačí. Testy se zaměřují hlavně na chování letounu v nejrůznějších – často extrémních – podmínkách.

Model je vyroben v měřítku 1:6 a v aerodynamickém tunelu, který umí simulovat rychlost až 300 km/h, je umístěn záměrně nohama vzhůru. A to proto, že ocas letounu směřuje dolů, takže v přirozené poloze by byl v závětří úchytu, což by měření ovlivňovalo. 

Jde o český projekt, vývojáři ale vycházejí i z know-how svých zahraničních partnerů. Konstrukci plánují vyrobit z lehkých uhlíkových a kompozitních materiálů a zaměřují se hlavně na městskou dopravu.

Tichý let v centru měst

„Letoun je schopný kolmého letu a přistání, díky elektromotorům docílíme velmi tichý let, takže v budoucnu jsme schopni operovat v centrech měst,“ vysvětluje vedoucí oddělení bezpilotních systémů Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Petr Raška.

Unese čtyři lidi, a to díky čtveřici elektromotorů, každý o výkonu zhruba 300 kilowattů. V této fázi vývoje se experti zaměřují na poslední problematické momenty. Jedním z nich je přechod z kolmého do vodorovného letu.

„Je to takové úzké pásmo přechodového režimu, kdy je křídlo natočeno přibližně na 45 stupňů,“ vysvětluje Robert Kulhánek z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. 

Protože v křídlech jsou elektromotory, a ta tak tvoří většinu váhy, mění se při tomto přechodu výrazně těžiště celého stroje. První testy má za sebou i větší model, a pokud vše půjde dobře, na jaře by vývojáři chtěli vzlétnout s prvním modelem ve skutečné velikosti, tedy s asi patnáctimetrovým rozpětím křídel. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...