Česko už má jedenáct případů opičích neštovic

V Česku se potvrdilo celkem jedenáct případů opičích neštovic, poslední tři přibyly v tomto týdnu. V tiskové zprávě o tom v pátek informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). První nakažený mimo Prahu je z Ústeckého kraje. Žádný další vzorek ústav v současné době nevyšetřuje.

Opičí neštovice se v Evropě už značně rozšířily, jde o nejsilnější šíření této nemoci, jaké zatím kontinent zaznamenal. Španělsko, Německo či Velká Británie už podle informací Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zaznamenaly přes tisíc případů.

V tomto týdnu v tuzemsku odeslala Fakultní nemocnice Bulovka do laboratoře pozitivní vzorky od dvou pacientů. „Dále jsme teď označili jako pozitivní vzorek od pacienta z Ústeckého kraje, informovali jsme jak Masarykovu nemocnici v Ústí nad Labem, tak i příslušnou krajskou hygienickou stanici, která případ epidemiologicky dále šetří,“ uvedla vedoucí oddělení respiračních, střevních a exantematických virových nákaz SZÚ Radomíra Limberková. 

Výsledky šetření podle ní urychluje, že už každý nový případ není třeba ověřovat elektronovým mikroskopem. Pro potvrzení pozitivity se používá metoda PCR, kterou laboratoře podobně jako u koronaviru srovnávají vzorek s pozitivním materiálem.

V Evropě bylo do úterý tohoto týdne nahlášeno téměř 5950 případů z třiatřiceti zemí. Ve Francii byl potvrzen jeden případ u dítěte, prověřují se u sourozenců. „Mnoho hlášených případů (…) představují lidé ve věku 31 až 40 let a naprostou většinu infikovaných tvoří muži,“ komentoval evropská data vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl.

Většina případů se podle něj projevuje vyrážkou, kterou provázejí horečka, únava, bolesti svalů, zvracení, průjem, zimnice, bolest v krku nebo bolest hlavy. „Dosud nejsou hlášeny žádné případy úmrtí,“ dodal.

Opičí neštovice
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...