Česká studie odhalila reakce buněk slinivky na změny hladiny cukru v krvi

Čeští vědci v nové studii odhalili mechanismy buněk slinivky břišní a jejich reakce na změny hladiny cukru v krvi, což může pomoct v léčbě cukrovky a jiných metabolických onemocnění. Zaměřili se na takzvané beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu, informoval Fyziologický ústav Akademie věd.

Beta buňky hrají zásadní roli v uvolňování inzulinu, hormonu, který pomáhá tělu udržovat metabolickou rovnováhu. Aby ale mohly správně plnit svou funkci, musejí se přizpůsobovat nutričnímu stavu organismu. Výzkum odhalil detailní mechanismus, jak buňky reagují na změny hladiny cukru v krvi. Což rozšiřuje vědecké poznání směrem k novým možnostem cílené léčby poruch funkce slinivky břišní.

Odborníci zjistili, že takzvané reaktivní formy kyslíku, které až doposud považovali za škodlivé vedlejší produkty metabolismu, fungují jako klíčové signální molekuly pro zdraví beta buněk.

„Při vyšší hladině cukru v krvi dochází ke zvýšení reaktivních forem kyslíku, což způsobuje cílené změny ve struktuře proteinů odpovědných za produkci energie, sekreci inzulinu a udržení dalších metabolických procesů,“ uvedla vedoucí výzkumu Blanka Holendová.

Cukrovka je celospolečenský problém

Cukrovka, nebo také diabetes, je chronické onemocnění, při kterém tělo nedokáže správně zpracovávat cukr v krvi. Děje se to buď kvůli nedostatku hormonu inzulínu, který vyrábí slinivka, nebo kvůli tomu, že buňky na inzulín nereagují, jak by měly. To vede k příliš vysoké hladině cukru v krvi, což může postupně poškodit různé orgány, nervy nebo cévy.

Existují dva hlavní typy cukrovky, diabetes prvního typu, který vzniká nejčastěji už v dětství a je spojen s autoimunitním zánětem, a druhého typu, který je častější u dospělých a souvisí s nezdravým životním stylem nebo genetickými faktory. Léčba zahrnuje zdravou stravu, pohyb a někdy léky nebo inzulínové injekce.

Nemocných s cukrovkou druhého typu je v Česku přes milion, do roku 2030 jich může být až 1,3 milionu. Od diabetu prvního typu se choroba liší tím, že se často objevuje až ve vyšším věku a souvisí hlavně s nezdravým životním stylem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...