Česká ekosystémová stanice v Ghaně zahajuje provoz. Získá cenná data o změně klimatu

Ve středu 8. března byl zahájen pilotní projekt, který se zaměřuje na sledování klimatických změn a podporuje adaptace na změnu klimatu v Ghaně. Tato oblast je totiž jednak změnou klimatu velmi ohrožena a současně je o ní nejméně informací – v Africe obecně chybí monitorovací a měřicí stanice, které by dokázaly dodávat data o rychlosti změn.

Jádrem výzkumu je nově vybudovaná a vybavená věž pro monitorování toku uhlíku v lesním porostu. Tu společně vymysleli a vytvořili Ústav výzkumu globální změny – CzechGlobe, Univerzita pro energii a přírodní zdroje v Sunyani a další ghanští partneři.

Tyto moderní přístroje vědci využijí pro hlavní cíl – zkoumání dvou místních ekosystémů, jednak tropického deštného pralesa a také poloopadavého lesa severozápadního typu. 

Měřicí stanice v ghanské Sunyani
Zdroj: AV ČR

„Do budování stanice nepříjemně zasáhla proticovidová opatření, která její zprovoznění výrazně časově oddálila. Těší mě, že po letech příprav, překonání byrokratických překážek, zajištění financování a budování věže máme konečně kompletní stanici vybavenou nejmodernějším přístrojovým vybavením pro sběr dat, která nám pomohou pochopit globální uhlíkový cyklus“ uvedl ředitel ÚVGZ – CzechGlobe Michal V. Marek.

Neznámá Afrika

Afrika je kontinentem, který je vůči dopadům změny klimatu nejzranitelnější, uvádí OSN. Na většině jejího území již teplota roste přibližně o 0,7 °C a s předpovědí, že teploty budou dále stoupat, čelí Afrika široké škále dopadů, včetně zvýšeného rizika sucha a povodní. Na dopady není podle analýz připravená. V blízké budoucnosti přispěje změna klimatu k poklesu produkce potravin, záplavám a zaplavování pobřežních oblastí a delt, šíření nemocí přenášených vodou a vyššímu riziku malárie a ke změnám přírodních ekosystémů a ztrátě biologické rozmanitosti.

Podle hodnoticích zpráv Světové meteorologické organizace se množství i intenzita sucha v některých částech Afriky zvyšují už od počátku jednadvacátého století. Celková dostupná voda ve velkých povodích Nigeru, Čadského jezera a Senegalu se snížila o 40–60 procent a mnoho klimatických modelů předpovídá pokles průměrných srážek v již tak suchých oblastech jižní Afriky.

Afrika přitom není oproti Evropě, Asii a Americe nijak významným zdrojem emisí skleníkových plynů vzniklých průmyslem. Na Afriku připadají pouze 2 až 3 procenta světových emisí oxidu uhličitého z energetických a průmyslových zdrojů.

Neviditelný producent skleníkových plynů

Přitom se ale nedávno ukázalo, že kdyby byly tropické oblasti Afriky samostatným státem, byly by druhým největším zdrojem oxidu uhličitého na světě – před USA, které v současnosti vypouštějí 5,3 miliardy tun tohoto plynu ročně.

Africké emise jsou „nečekaně velké“, uvedli nedávno autoři studie v časopise Nature Communications. Důvodem je skutečnost, že povrch země pokrývají tropické lesy a rašeliniště, tedy prostředí, která obvykle pohlcují velké množství CO2 z atmosféry. Jenže tato místa degradují a místo, aby oxid uhličitý pohlcovala, uvolňují ho. Podobný proces se odehrává také v Amazonském deštném pralese.

Mohlo by to souviset se „silným“ jevem El Niño, uvádějí vědci pro web Carbon Brief. El Niño je přírodní jev, který pravidelně ovlivňuje počasí v mnoha částech světa. V afrických tropech může způsobit neobvykle vysoké teploty a sucho. Mezi další příčiny emisí CO2 by mohly patřit „podstatné změny ve využívání půdy“, včetně odlesňování a požárů spojených se zemědělstvím, uvádí studie. Jenže jsou to všechno jen odhady – chybí tvrdá data. A právě v tom může český projekt pomoci – může pochopit, jak změny na druhém konci světa ovlivňují přírodu ve střední Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...