Česká družice VZLUSAT-2 splnila svou misi, pak shořela v atmosféře

Družice VZLUSAT-2 ukončila svou misi, při které pořídila jako první česká družice snímky České republiky ve vysokém rozlišení. Poté postupně klesala, až sestoupila do atmosféry, kde shořela. Družice byla na oběžné dráze přibližně čtyři roky.

„VZLUSAT-2 byl důležitým milníkem pro vývoj družic ve VZLU Aerospace. Na této družici jsme ověřili svoje schopnosti a technologie, které využíváme v misích dalších. VZLUSAT-2 také potvrdil schopnost České republiky vyvíjet a provozovat vlastní družice,“ uvedl generální ředitel společnosti Josef Kašpar.

Družici naposledy zachytila německá výzkumná stanice Neumayer Station III na Antarktidě. Odkaz na poslední pozorování lze najít na internetových stránkách. Do vesmíru byla družice vynesena 13. ledna 2022 raketou Falcon 9 společnosti Space X.

VZLUSAT-2 byla podle společnosti první českou družicí, která pořizovala barevné i černobílé snímky Země ve vysokém rozlišení. Družice na sobě nesla také vědecké přístroje jako například vesmírný rentgenový detektor nebo přístroj, který měřil nabité částice v okolí družice. Část dat, která družice pořídila, společnost VZLU Aerospace zveřejnila a nabízí je především odborníkům k dalšímu zpracování a využití. Data pochází z období od září 2022 do září 2025.

České družice na orbitě

Společnost VZLU Aerospace aktuálně provozuje na oběžné dráze družici SATurnin-1, kterou vyvinula pro vojenské zpravodajství. Dále pracuje na projektech AMBIC a QUVIK, což má být první český vesmírný dalekohled a jeho start je plánovaný na rok 2028. Vyvíjí také konstelaci VZLUGEM, jejíž start je předpokládaný v roce 2027. V tomto projektu bude několik družic vzájemně spolupracovat. Všechny tyto projekty navazují na misi VZLUSAT-1, která se podle VZLU Aerospace stala nejdéle komunikující českou družicí v historii České republiky a Československa.

VZLU Aerospace je národním centrem pro letectví a vesmír. Společnost dále spolupracovala například na mnoha misích s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Dříve měla název Výzkumný zkušební a letecký ústav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...