Češi se zapojí do čínské vesmírné mise, která prozkoumá nitra neutronových hvězd i černé díry

Čeští vědci a firmy se zapojí do čínské vesmírné mise eXTP. Jejich účast v přípravné fázi podpoří české ministerstvo školství příspěvkem 496 tisíc eur (12,65 milionu korun) do programu Evropské vesmírné agentury PRODEX. Češi se v projektu rentgenové observatoře budou podílet na přípravě ústředního detektoru.

Mise eXTP pro pozorování vesmíru v rentgenovém záření by mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd. Zaměří se i na výzkum vlastností nejzakřivenějších časoprostorů v důsledku působení silných gravitačních polí kolem černých děr. A může zjistit i to, jak se chová světlo v silných magnetických polích.

„Družice bude ke svému výzkumu využívat nejen spektroskopická měření s vysokým časovým rozlišením, ale i polarimetrii. Takovou kombinací různých technik ve vzájemném souběhu zatím žádný jiný satelit nedisponuje,“ upozornil mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd Pavel Suchan. Mise má být vypuštěna nejpozději v roce 2027.

Český podíl

Hlavní technologií observatoře eXTP bude detektor LAD (Large Area Detector), složený z mnoha detektorů, do kterých budou rentgenové fotony usměrněny pomocí zaměřovačů – takzvaných mikrokolimátorů.

Právě vývoje tohoto přístroje se zúčastní čeští vědci a firmy. Mají za úkol navrhnout a vyrobit mechanické upevnění detektorů a zaměřovačů s takovou přesností, aby LAD dosáhl požadované velikosti sběrné plochy. Český vědecký tým se díky tomu bude moci podílet na měření rentgenového záření, které přichází z těsné blízkosti černých děr a neutronových hvězd.

Vědcům z Astronomického ústavu podle mluvčího Suchana slíbila spolupráci i Slezská univerzita v Opavě. Do projektu se zapojí také české společnosti Frentech Aerospace, L. K. Engineering a Elya Solutions.

Mezinárodní spolupráce v jednom projektu

„Evropské konsorcium vedou Italové a na přípravě detektoru LAD se kromě Italů a Čechů budou podílet Němci, Francouzi, Švýcaři a Poláci,“ doplnil Suchan. Dodal, že nyní pokračují jednání o tom, zda do projektu vstoupí Evropská vesmírná agentura (ESA). To by mohlo spolupráci v konsorciu zjednodušit. V následujících letech musí konsorcium dodat design přístroje i vyrobit a otestovat několik prototypů.

Celkové náklady na na podporu české účasti na misi z PRODEX se odhadují na 2,1 milionu eur (53,57 milionu korun). PRODEX je program ESA určený především pro financování vývoje vědeckých přístrojů či experimentů navrhovaných výzkumníky v členských státech ESA, a to hlavně za účelem zkoumání kosmického prostoru a těles. Cílem je umožnit financování nákladných experimentů v menších členských státech i podpora spolupráce vědy a průmyslu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...