Černý jestřáb už nepotřebuje lidského pilota. Software zvládne létat i v obtížných podmínkách

Vrtulník Black Hawk (neboli Černý jestřáb) vyráběný společností Sikorsky patří k těm nejověřejnějším strojům americké armády. Bylo jich vyrobeno přes čtyři tisíce kusů a plnily úkoly v mnoha částech světa. Teď se výzkumné agentuře DARPA podařilo helikoptéru vylepšit tak, že už nepotřebuje pilota.

Vrtulník Black Hawk uskutečnil svůj první autonomní let bez lidí na palubě 5. února. Trval asi půl hodiny a konal se nad základnou americké armády Fort Campbell v Kentucky. O dva dny později proběhl ve stejném táboře další zcela autonomní let – a opět úspěšně.

„Aby demonstroval svou schopnost přizpůsobit se různým prostředím, která se mohou na misích objevit, pohyboval se bezpilotní Black Hawk typickou rychlostí v typické letové výšce v simulované městské krajině, vyhýbal se simulovaným budovám a zároveň v reálném čase plánoval další trasu, kterou se vydá,“ popsala ve svém prohlášení společnost Lockheed Martin, která vlastní firmu Sikorsky vyrábějící letouny Black Hawk.

Armáda bude létat bez pilotů

„Vrtulník Black Hawk pak autonomně provedl sérii manévrů a nakonec úspěšně přistál,“ dodal výrobce. Vrtulník to dokázal díky technologii ALIAS, kterou vyvinula agentura DARPA neboli Defense Advanced Research Projects Agency, česky Agentura ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty.

Ta již dříve vyzkoušela tuto svou technologii na letadlech s pevnými křídly, tentokrát to bylo poprvé, co ji otestovala u helikoptéry. Agentura předpokládá, že tento druh autonomní letové technologie způsobí na budoucích bojišťích přelom, jelikož umožňuje změnit v podstatě jakékoliv letadlo na stroj, který by mohl létat sám.

„Kvůli menšímu pracovnímu zatížení se piloti mohou soustředit na řízení mise namísto řízení stroje,“ vysvětluje Stuart Young, programový manažer v kanceláři DARPA pro taktické technologie. „Díky této jedinečné kombinaci autonomního softwaru a hardwaru bude létání chytřejší a bezpečnější.“

Díky systému ALIAS bude mít armáda podle Younga mnohem větší operační flexibilitu: „To zahrnuje schopnost provozovat letadla v kteroukoli denní či noční dobu, s piloty i bez nich a v různých obtížných podmínkách, jako jsou bitevní, přeplněná či zhoršená vizuální prostředí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...