Celiaci mají vyšší riziko předčasného úmrtí, naznačili vědci

Lidé trpící celiakií mají větší pravděpodobnost, že zemřou předčasně – a to i přes větší povědomí o nemoci a lepší dostupnost bezlepkových potravin. Upozornila na to studie švédských a amerických vědců, kterou publikoval časopis JAMA (The Journal of the American Medical Association).

Celiakií – autoimunitním onemocněním, které způsobuje chronický zánět tenkého střeva – trpí jenom v Česku zhruba sto tisíc lidí. Možnou spojitost této nemoci s mírně vyšším rizikem předčasné smrti už naznačily některé dřívější výzkumy.

  • Celiakie je celoživotní autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu). U lidí s touto nesnášenlivostí dochází působením lepku k rozvoji autoimunitního zánětu sliznice tenkého střeva, který vede k destrukci slizničních klků a mikroklků. Následkem toho se povrch tenkého střeva zmenšuje, a tím se snižuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. V důsledku porušení vstřebávání živin může u nemocného postupně dojít až k rozvratu metabolismu.

 V posledních letech byla tato nemoc diagnostikována stále více lidem, zároveň ale začaly být široce dostupné bezlepkové potraviny. Odborníci proto předpokládali, že celiakie by nadále spojovaná se zvýšeným rizikem předčasného úmrtí být neměla.

Zvýšení rizika úmrtí ve všech věkových skupinách

To nicméně vyvrací nová studie vědců švédského Institutu Karolinska a americké Kolumbijské univerzity. Autoři měli k dispozici data téměř 50 tisíc pacientů s celiakií. Došli přitom k závěru, že jejich celková úmrtnost byla oproti kontrolnímu vzorku o 21 procent vyšší.

Relativní zvýšení rizika předčasného úmrtí vědci zaznamenali u všech věkových skupin, přičemž nejvýraznější bylo u celiaků mezi 18 až 39 lety.

 „Věděli jsme, že celiakie může způsobovat řadu dlouhodobých zdravotních komplikací, které mohou délku života ovlivňovat. Naše studie se nicméně zaměřila na celou populaci v současné době, kdy je povědomí o celiakii široce rozšířené, stejně jako dostupnost bezlepkových potravin,“ řekl podle serveru EurekAlert hlavní autor studie Benjamin Lebwohl z Kolumbijské univerzity.

Konkrétně měli celiaci vyší nebezpečí předčasné smrti způsobené kardiovaskulárními chorobami, rakovinou či onemocněními dýchacích cest. Dané riziko bylo největší v prvním roce po diagnóze, ale trvalo i deset let po ní. 

„Střevní zánět bývá často nejintenzivnější právě v této době a před tím, než začne nasazení bezlepkové diety mít pozitivní vliv na hojení sliznic,“ uvedl další z autorů studie Jonas F Ludvigsson z Institutu Karolinska. „Dalším možným vysvětlením je, že celiakie mohla být diagnostikována u pacientů, kteří současně trpěli jinými zdravotními problémy,“ dodal. 

V dalších samostatných analýzách se pak vědci zaměřili také na socioekonomický status a komorbiditu,  i v tomto případě zvýšené riziko předčasného úmrtí u celiaků zůstalo.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...