Část modulu ISS je v kritickém stavu, uvádí ruská agentura. Výrobce to popírá

Část zařízení ruského modulu Zarja, který se v roce 1998 stal základním stavebním kamenem Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), je v kritickém stavu. Přístrojům vypršela záruční lhůta. Napsala to dnes ruská agentura RBK s odvoláním na připravovanou zprávu ruských expertů. Výrobce modulu, moskevské Chruničevovo vědecké a výrobní středisko, informaci popřel.

V alarmujícím stavu je podle RBK zejména systém telemetrické kontroly modulu Zarja, Značná část elektronického zařízení je daleko za původní záruční lhůtou. Funkčnost přístrojů byla zaručena do roku 2013, později ale byla prodloužena do roku 2024. Pro běžné operace prý kosmonauti využívají přístroje z amerických modulů.

Výrobce ruských kosmických zařízení nicméně zprávu RBK popřel s tím, že žádné připomínky k fungování Zarji nebyly. Chruničevovo středisko ale v prohlášení současně připustilo, že záruční doba modulu byla prodloužena. Zařízení, které dosluhuje, může prý být nahrazeno jiným, které je k odeslání k ISS připraveno.

Modul Zarja byl na oběžnou dráhu vyslán v listopadu 1998 jako základní část ISS. Na jeho udržování Rusko každoročně vynakládá 1,5 miliardy dolarů (přes 33 miliard korun), uvedla RBK.

Další špatné zprávy

Další nepříznivou zprávu pro ruskou kosmonautiku v pátek přinesla agentura RIA Novosti, podle níž se objevila vážná porucha v motorech nové ruské rakety Angara A5, která by ji mohla během letu zničit. Projekt je klíčovou součástí ruského kosmického programu, prezident Vladimir Putin ho nedávno označil i za životně důležitý pro národní bezpečnost země.

Angara, která má nahradit dosavadní nosné rakety Proton M, prošla prvním testem v roce 2014. Rakety Proton zaznamenaly v poslední době poruchovost, nezdarem končí zhruba každý desátý start. Nosnost Angary je 20 tun, odpalovací rampa má být pro ni připravena v roce 2021.

RIA napsala, že motory nové rakety vykazují nízkofrekvenční chvění, které může v konečném důsledku vést ke katastrofě. Výrobce rakety firma Eněrgomaš zprávu nekomentoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...