Brněnští vědci chtějí zachránit české pivo. Hledají lepší geny ječmene odolné proti suchu

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně pracují na čtyřletém projektu, jehož cílem je snížit dopady sucha na pěstování sladovnického ječmene, zachovat jeho vysokou kvalitu a potřebné výnosy pro výrobu piva. Cílem je získat genotypy vhodné pro další šlechtění, uvedl proděkan Agronomické fakulty Radim Cerkal.

K výrobě sladu se hodí nejvíce jarní ječmen, jeho pěstování je ale v Česku v důsledku změny klimatu a čím dál častějšího sucha problematické – podobné je to v dalších evropských zemích. Zemědělci proto čím dál častěji sejí ozimé plodiny, u kterých je větší šance, že díky zimní vláze přežijí sušší jaro. Ale ozimý ječmen nemá tak dobrou kvalitu požadovanou pro výrobu piva.

Řešení problému má přinést nový multidisciplinární přístup zahrnující genetiku, molekulární biologii a klasické metody hodnocení výchozích odrůd a linií za účelem tvorby nových kombinací.

„Chceme získat materiál k vyšlechtění odrůd schopných dosáhnout dobrých kvalitativních parametrů i ve stresových podmínkách. V případě ječmene jarního budeme hledat genotypy schopnější se vyrovnat se suchem. V případě ječmene ozimého pak ty se sladovnickou kvalitou, kterým rychlý vývoj na jaře v důsledku možnosti využití zimní vláhy poskytuje větší šanci uniknout suchu v době tvorby a zrání zrna,“ uvedl Cerkal.

Sucho je problém pro krajinu i člověka

Kromě snížení výnosu má sucho za následek i zvýšení obsahu dusíkatých látek. V Česku se problémy týkají hlavně sušších oblastí, tedy Hané, jižní Moravy a Polabí. Loňský rok byl nejen v Česku jedním z nejhorších roků pro produkci sladovnického ječmene, protože sucho bylo prakticky v celé Evropě.

Základními požadavky na sladovnický ječmen jsou vysoký podíl zrna s velikostí nad 2,5 milimetru, vysoká a vyrovnaná klíčivost, vysoký extrakt a aktivní hydrolytické enzymy, které následně zúročí sládci při výrobě piva.

Ječmen se z Česka vyváží nezpracovaný jen minimálně. Předloni sladovny vyvezly 237 tisíc tun sladu, přičemž sladovníci vyrobili celkem 546 tisíc tun sladu, k čemuž bylo zapotřebí osetí více než 160 tisíc hektarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...