Britové ukázali, jak přesná je jejich laserová zbraň. Dračí oheň prý spálí minci vzdálenou kilometr

Nahrávám video
Britské ministerstvo obrany odtajnilo záběry, na kterých vojenský laser DragonFire zasahuje vzdušný cíl
Zdroj: EBU/UK MOD

Britské ministerstvo obrany zveřejnilo video, v němž odhalilo, jak vypadal test laserové zbraně DragonFire (Dračí oheň) na odlehlém souostroví u pobřeží Skotska. Uvedlo, že zbraň dosáhla svého dalšího milníku a může zasahovat cíle rychlostí světla s vysokou přesností. „Požadovaná přesnost odpovídá zásahu mince ze vzdálenosti jednoho kilometru,“ popsal parametry laserového děla britský resort.

„Laserem naváděné energetické zbraně mohou zasáhnout cíle rychlostí světla a k proříznutí cíle využívají intenzivní světelný paprsek, který vede k selhání konstrukce nebo k výraznějším následkům, pokud je zasažená hlavice rakety," dodalo ministerstvo v prohlášení.

Na záběrech, které 11. března zveřejnila vládní Laboratoř pro obrannou vědu a technologie, je vidět testovaný laser a také CGI (počítačem vytvořené) animace, na nichž laser sráží z oblohy drony. To se zatím neděje, zbraň reálně zasahuje jen nepohyblivé cíle – ale v plánu je, aby se k této fázi co nejrychleji pokročilo. „Tento typ špičkové zbraně má potenciál způsobit revoluci v bojovém prostoru tím, že sníží závislost na drahé munici a zároveň sníží riziko vedlejších škod,“ popsal hlavní výhody projektu ministr obrany Grant Shapps.

Záběry pocházejí z testů, které proběhly letos v lednu na střelnici Herbrides Range ve Skotsku. Cílem projektu je, aby DragonFire používala armáda i královské námořnictvo jako součást svých budoucích systémů protivzdušné obrany. Laser má tedy ničit především nepřátelské rakety, letouny a také drony – právě proti nim v současné době stále neexistuje účinná obrana, jak ukazuje vývoj konfliktu na Ukrajině.

Co se ví o „dračím ohni“

Zbraň má cíl ničit vysokým příkonem energie, spálí ho tedy jako „dračí plameny“. Oproti starším projektům má být tento systém vysoce energeticky účinný – zbraň tím pádem nebude potřebovat obrovský zdroj energie, jak tomu bylo doposud. Střelba laserem po dobu deseti sekund díky tomu zároveň vyjde na méně než deset liber, tedy necelých 300 korun, uvádí se v prohlášení britské vlády. To také jeden takovýto výstřel přirovnává k použití běžného přímotopu po dobu jedné hodiny.

Britské ministerstvo obrany nezveřejnilo maximální dosah zbraně, ale armáda uvedla, že může „zasáhnout jakýkoli viditelný cíl.“ „Díky těmto zkouškám jsme učinili obrovský krok vpřed v uvědomění si potenciálních možností a pochopení hrozeb, které představují zbraně se směrovanou energií,“ citoval list The Independent Paula Hollinsheada, šéfa britské laboratoře pro obrannou vědu a technologie. Zbraň, kterou vyvinula britská Vědeckotechnická laboratoř obrany spolu s některými průmyslovými partnery, stála v přepočtu 2,89 miliardy korun. O náklady se podělila britská ministerstva obrany a průmyslu.

Americké a izraelské projekty

Laserové zbraně zní sice jako sci-fi, americké námořnictvo ale už několik takových systémů nainstalovalo na své torpédoborce, připomíná BBC. Podle webu ale v současném konfliktu s jemenskými povstalci byly k sestřelení útočících dronů hútíů použity zatím jen klasické střely. „V tuto chvíli většina válečných lodí disponuje nějakou kombinací kanonů ráže dvacet, třicet milimetrů, nebo raketami, které potom cílí na drony nebo jiné typy munice, které na lodě míří,“ popsal obvyklou výzbroj plavidel ve vysílání ČT24 analytik Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěch Bahenský.

Nahrávám video
Analytik Bahenský o vlastnostech první britské laserové zbraně
Zdroj: ČT24

Silné laserové systémy vyvinul pro armádu USA třeba americký zbrojní gigant Lockheed Martin. Laserový systém Iron Beam už dříve představil také Izrael. Jeho zbraň má ničit rakety krátkého doletu, minometné projektily a dělostřelecké granáty. 

„Myslím, že britský, izraelský i americký projekt jsou ve fázi prototypů, experimentování a testování v poli. Z hlediska fyzikálních principů všechny ty systémy fungují relativně podobně a čelí podobným omezením. Proto je systém v izraelském případě zamýšlen jen jako doplněk k záchytu raket, které už prošly systémem Iron Dome a jsou už dost blízko, aby je mohl zachytit laser,“ dodal Bahenský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...