Brikety můžete vyrábět z mangových pecek, radí brněnští odborníci v Kambodži

Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně pomáhají využívat odpad ze zpracování ovoce a zároveň tak snižovat spotřebu palivového dříví v Kambodži. Z mangových pecek vyrábějí palivové brikety pro využití v domácnostech i zpracovatelských podnicích.

Mango je v Kambodži jedním z nejdůležitějších zemědělských produktů. „Dříve byla většina vyvážena v čerstvém stavu do zahraničí, ale také se ho velké množství při sezonní nadprodukci zkazilo. Nyní stále více zpracovatelů vyrábí sušené mango, které se nekazí a dá se prodat i mimo sezonu. Tím ale začal vznikat nový problém, kdy se při zpracování ovoce ve větším množství hromadí odpad, hlavně mangové pecky,“ vysvětlil Petr Němec z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Brněnští vědci vyrobili ve spolupráci s Laboratoří biopaliv Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze brikety z mangových pecek, které dále analyzovali. Materiál má dobré vlastnosti, jako je mechanická odolnost, vysoká výhřevnost, nízké emise oxidů dusíku a uhlíku a nízký obsah popele. Brikety lze spalovat v kamnech i kotlích na dřevo.

Ochrana lesů

„Na místě spolupracujeme s firmou Kirirom Food Production, která vyrábí sušené mango. V hlavní sezoně zpracuje dvě stě tun manga denně, z čehož denně putuje asi šedesát tun pecek na smetiště. Zde pecky hnijí a znečišťují podzemní vodu, případně jsou pomalu nedokonale spalovány, což silně znečišťuje okolní ovzduší,“ popsal Němec. Jako paradox označil to, že firma zároveň využívá k vytápění sušíren palivové dříví, na což doplácí okolní lesní porosty, které trpí nadměrnou těžbou.

„Podle našich výpočtů může podnik ze svých pecek denně vyrobit asi dvanáct tun kvalitního paliva, čímž nahradí více než čtyřicet procent své spotřeby dřeva. Jádra oddělená od pecky lze navíc zpeněžit jako zdroj mangového másla využitelného v potravinářství i kosmetice. Výlisky z jader po oddělení oleje poslouží jako složka do krmných směsí pro dobytek,“ doplnil Němec.

Odborníci z Česka také pomohli místním s výběrem mechanizace pro zpracování pecek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...