Bouřlivé kosmické počasí může zapříčinit výpadky navigací, na výzkumu se podílel i Čech

Vědci zjistili, že kosmické počasí může zapříčinit například výpadky navigací na Zemi. Pomalé kmitání takzvaného slunečního větru se podle nich šíří právě až ke sto tisíc kilometrů vzdálené Zemi, kde ovlivňuje její geomagnetické pole. Na mezinárodním výzkumu, který vyšel v odborném časopis Nature Physics, se podílel také Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV).

Sluneční vítr je proud řídkého plazmatu, který míří na siločáry zemského pole a mění je na takzvanou magnetosféru. Protože proudí větší rychlostí, než je rychlost zvukových vln v plazmatu, vytváří se před zemskou magnetosférou rázová vlna. Podle AV vznikají obdobné rázové vlny i před nadzvukovými letadly v atmosféře. Kvůli této vlně se nadzvukové plazma zpomaluje na podzvukovou rychlost, a zároveň se ohřívá – a pak proudí dál do magnetosféry.

„Rázová vlna je také doprovázena skokovou změnou elektromagnetického pole, které odráží část nabitých částic slunečního větru, jež potom proudí podle siločar meziplanetárního magnetického pole zpátky proti proudu slunečního větru a vyvolávají v plazmatu takzvané nestability,“ řekl Souček.

Pulzace radiačních pásů

Podle něj vedou takové nestability k rozvlnění plazmatu, což vyvolává kmitání s periodou přibližně 30 vteřin. Prostřednictvím numerických simulací a dat z umělých družic vědci zjistili, že tato kmitání narušují čelo rázové vlny. Daná porucha působí i na globální geomagnetické pole, kde vyvolává pulzace zvané Pc3, které ovlivňují dynamiku radiačních pásů v okolí Země.

„V těchto radiačních pásech jsou geomagnetickým polem zachycené vysokoenergetické elektrony a protony, které kmitají mezi severním a jižním magnetickým pólem. Pc3 pulzace můžou ovlivňovat jejich množství a způsobovat jejich únik z radiačních pásů,“ uvedl Souček.

Tyto procesy, které jsou součástí takzvaného kosmického počasí, pak skrze geomagnetické bouře a poruchy způsobují mimo jiné polární zář, ale také poruchy umělých družic, výpadky navigačních systémů a jiné anomálie v elektronických systémech, podotkli vědci.

Problémy, které lidstvo zažilo

Podle AV zapříčinila silná sluneční bouře selhání telegrafů v Severní Americe a v Evropě v roce 1859. Telegrafní systémy poškodila také polární záře z roku 1882. Ve 20. letech 20. století zase geomagnetická bouře poničila elektronická zařízení na celé Zemi.

Výzkum vedla Lucile Turcová z Helsinské univerzity, Souček pomohl analyzovat družicová data a interpretovat výsledky. Vědecký tým pracoval na studii od roku 2018, kdy jejich bádání podpořil International Space Science Institute ve švýcarském Bernu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 55 mminutami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 2 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 23 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026
Načítání...