Bok po boku. Vědci našli stopy různých druhů pravěkých hominidů, kteří se mohli potkat

Nové archeologické nálezy naznačují, že na jednom místě žily vedle sebe přinejmenším dva druhy hominidů. Tito předchůdci člověka obývali stejný prostor, ale pravděpodobně ho využívali odlišně.

Jak vypadal úsvit lidstva v dobách, kdy se drobní chlupatí hominidi začali měnit v bytosti s inteligencí, duchem a schopnosti připomínající dnešní lidi, je záhadou. A současně je to jedna z nejdůležitějších otázek, na které lidstvo hledá odpověď. Teď vědci našli zajímavý a důležitý důkaz, který jim umožnil podívat se na mládí člověka z jiného úhlu.

Na počátku lidského rodu nebyl jen jeden druh hominida. Dnes se už ví, že v Africe, kde lidé vznikli, existovala těchto druhů spousta. Ale co vědci nevědí, je, jaké mezi nimi panovaly vztahy. Žily poblíž sebe? Věděly o sobě vůbec? Docházelo mezi nimi ke konfliktům, nebo spíše spolupracovaly?

Stopy druhu Homo erectus
Zdroj: AAAS/Kevin Hatala

Teď antropologové odhalili v keňské pánvi Turkana pozoruhodný důkaz, který ukazuje, že přinejmenším některé druhy raných hominidů žily poblíž sebe a zřejmě se tedy i znaly. Vědci pod vedením Kevina Hataly z Chatham University našli dvojici stop na břehu bahnitého jezera. Tato oblast se zkoumá už delší dobu, patří ke slavnému nalezišti Koobi Fora.

Stopa druhu Paranthropus boisei
Zdroj: AAAS/Kevin Hatala

Otisky pocházejí z doby před asi 1,5 milionu let. Na základě informací o chůzi a postoji získaných ze stop se Hatala a jeho kolegové domnívají, že se jednalo o dva druhy: Homo erectus (člověk vzpřímený) a Paranthropus boisei (australopiték východoafrický). Jedná se o první důkaz dvou různých vzorů stop pleistocénních hominidů, které se objevují na stejném povrchu poblíž sebe. Po prozkoumání nových otisků z Koobi Fora vědci analyzovali další otisky hominidů podobného stáří a dospěli k závěru, že v celé oblasti východní Turkany existuje zřetelný vzorec dvou různých typů chůze po zadních končetinách.

Člověk vzpřímený (Homo erectus) byl druhem pravěkého hominida, který žil před 2 miliony lety až asi 143 tisíci lety. Tito hominidé chodili po zadních končetinách stejně jako současní lidé. Systematicky vyráběli kamenné nástroje, užívali oheň a rozvíjeli stále širší spektrum loveckých technologií. Pravděpodobně byli první, kdo žili jako lovci a sběrači. Homo erectus byl z hlediska délky existence druhu nejúspěšnějším hominidem vůbec.

Australopiték východoafrický (Paranthropus boisei) je druh vyhynulého hominida, který žil ve starším pleistocénu, tedy před 2,3 – 1,3 milionu let ve východní Africe. Byl nejmladším, posledním zástupcem australopitéků, přičemž patří ke skupině robustních druhů, řazených často do samostatného rodu Paranthropus. Žil již současně se zástupci rodu Homo, jako byli Homo habilis a Homo erectus.

Celková analýza naznačuje, že různé druhy současně využívaly tyto jezerní biotopy, přičemž je možné, že měly také různě oddělené ekologické niky, jež využívaly odlišně ke své obživě. Právě v tom se pak mohly i různě specializovat. To v nich posilovalo (nebo naopak oslabovalo) vlastnosti, které potom různé druhy dále odlišovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...