Biologové prostudovali útoky kosatek na lodi. Může za ně „gang mladistvých“ s těly zjizvenými od lodních šroubů

Španělsko už několik měsíců zažívá útoky kosatek na čluny a menší lodě. Dokonce kvůli tomu muselo vydat zákaz pro plavidla menší než 15 metrů – musejí se vyhýbat oblasti, kde zvířata útočí nejčastěji. Vědci teď poprvé prostudovali možné příčiny této agrese.

Během posledních dvou měsíců se u kosatek žijících u španělského pobřeží objevilo hned několik případů agresivního chování, po kterém námořníci i jachtaři vysílali volání o pomoc; dvakrát kvůli poškozenému kormidlu poté, co kosatka do jejich lodi narazila. V jednom případě byl náraz dokonce tak silný, že se člen posádky lehce zranil, několik lodí bylo kosatkami poškozeno.   

Vědci zatím nebyli schopní přesně určit příčiny těchto útoků, teď ale agresivní kosatky poprvé podrobněji prozkoumali. Zjistili, že zvířata jsou poraněná – došlo k tomu zřejmě během dřívějších setkáních s loďmi. Mořští biologové se domnívají, že jedním z vysvětlení by mohla být odveta nebo msta – a to přesto, že tak složité a „lidské“ motivy se většinou zvířatům nepřisuzují.

Útoky jsou agresivní a koordinované

Vědci, kteří kosatky a jejich útoky zkoumali, zjistili, že jsou koordinované, úmyslné a promyšlené – míří na nejslabší části lodí, většinou na kormidlo.

Biologům se nepovedlo pozorovat zvířata naživo přímo při útoku, ale detailně prostudovali archivy fotografií kosatek, které se v této části moře pohybují, a srovnali je s videozáznamy kytovců útočících na lodě. Ukázalo se, že za 61 procent všech útoků jsou zodpovědné tři mladší kosatky, které se podařilo identifikovat. Kromě nich jsou do této aktivity zapojena i dvě dospělá zvířata, ale ta se na snímcích rozpoznat nepodařilo.

Schéma poranění na těle jedné z kosatek
Zdroj: Scientific Department of Turmares Tarifa/ Rafael Fernández Caballero/MITECO

Tři mladistvé vědci znají dobře, dokonce pro ně mají přezdívky: Bílá Gladis, Černá Gladis a Šedá Gladis. Z fotografií se zdá, že někdy v době mezi polovinou června a začátkem srpna utrpěly všechny tři kosatky nějaká zranění; z povahy jizev to vypadá, že příčinou byly srážky s loděmi, v menší míře rybářské sítě.

Černobílí výtržníci

Mladé a dospívající kosatky se o lodě a čluny zajímají často, zřejmě ze zvědavosti. Nejvíc se zajímají právě o záď, která je nejhlasitější a nejčlenitější.

Ale až doposud se tento zájem projevoval jen hravě, nyní ale přešel do cílených útoků, přestože to nelze jednoznačně potvrdit. Všechny případy spojuje jejich průběh: kosatky napadly vždy rychle plující loď, kterou se pokusily zastavit zničením kormidla.
Biologové stále ještě neopouštějí ani možnost, že to může být hra: odměnou pro kosatky může být už jen to, že plavidlo zpomalí nebo zastaví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...