Bezruký dinosaurus nebyl bezbranný. Dokázal zabíjet i obří titanosaury

Nově objevený druh dinosaura, který dostal jméno Guemesia ochoai, je zřejmě blízkým příbuzným předků bezruké skupiny dinosaurů, kteří žili před více než sedmdesáti miliony lety na jižní polokouli.

V Argentině byl objeven nový dinosaurus, který patří přinejmenším vzhledem mezi ty méně obvyklé. Vědci našli jen část jeho lebky, ale stačilo to podle nich k tomu, aby vznikla přesvědčivá rekonstruce. 

Dinosaurus žil v období pozdní křídy, tedy v době před asi sedmdesáti miliony lety. Guemesia ochoai patřil mezi abelisaury nebo jejich předchůdce – tedy mezi dravé predátory, kteří se rozšířili na území dnešní Afriky, Jižní Ameriky a Indie. V Argentině ale bylo pozůstatků těchto tvorů nalezeno jen minimum – nový objev je tedy už jen proto pozoruhodný.

Kostra abelisaura
Zdroj: Flickr Commons

Kostru analyzovala profesorka Anjali Goswamiová. „Tento nový dinosaurus je pro svůj druh zcela neobvyklý. Má několik klíčových charakteristik, které naznačují, že se jedná o nový druh, a poskytuje důležité nové informace o oblasti světa, o kterém toho moc nevíme,“ uvedla.

Podle její studie se dinosauři žijící v této oblasti odlišovali od dinosaurů žijících v jiných částech Argentiny – to naznačuje, že vývoj v různých oblastech Jižní Ameriky mohl probíhat značně odlišně. Své závěry zveřejnila v odborném časopise Journal of Vertebrate Palaeontology.

Bezruký ano, bezzubý ne

Před stovkami milionů let byly všechny světadíly spojené v superkontinentu známém jako Pangaea. Postupem času, jak se tektonické desky posouvaly, se tato pevnina začala rozpadat na Gondwanu a Laurasii.

Před 180 miliony lety se tyto dva mohutné kontinenty začaly štěpit, přičemž Gondwana se rozpadla a vytvořila hlavní kontinenty na jižní polokouli a také Indii.

Zatímco se nové kontinenty pomalu oddělovaly, druhy se mezi nimi mohly stále pohybovat, což vedlo některé vědce k domněnce, že fauna jednotlivých pevninských masivů zůstala z velké části stejná. To se týká i abelisaurů, jejichž pozůstatky se nacházejí na různých kontinentech.

Jednou ze skupin žijících v té době v Gondwaně byli abelisauridní dinosauři. Jednalo se o skupinu vrcholových dravých teropodů, kteří se mohli živit i těmi největšími býložravými dinosaury, jako byli dvacetimetroví titanosauři.

Mnoho druhů abelisaurů mělo přední končetiny ještě kratší než známější Tyrannosaurus rex a reálně nepoužitelné. „Ruce“ abelisauridů by tak nebyly schopné úchopu, což nutilo dinosaury spoléhat se při chytání kořisti na svou mohutnou hlavu a čelisti. 

Jednalo se o masivní tvory, kteří patřili k největším známým suchozemským predátorům vůbec. Rozměry nově nalezeného exempláře je sice těžké odhadnout kvůli nedostatku kosterního materiálu, ale ti největší abelisauři neměli příliš konkurentů – měřili až dvanáct metrů. Asi nejznámějším zástupcem těchto predátorů byl Carnotaurus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...