Bezpříznakové děti mohou přenášet malárii zpět na komáry, ukázal výzkum

Nová studie naznačila, že asymptomatické děti infikované malárií mohou působit jako superpřenašeči, kteří nakazí celá hejna komárů. Podle vědců se jedná o znepokojivé zjištění. Hrozí totiž, že v místech, kde se nyní podařilo dostat nemoc pod kontrolu, se v případě ústupu od přísných preventivních opatření malárie opět rozšíří. Práce byla zveřejněna na stránkách Live Science.

Výzkum, který byl představený na letošním výročním zasedání Americké společnosti pro tropicku medicínu a hygienu (ASTMH), uskutečnili vědci v Ugandě.

Experti  během něj po dobu dvou let sledovali 531 dětí a dospělých z 80 domácností. Celkem v daném časovém úseku zaznamenali 148 pozitivních testů na malárii – 38 příznakových a 110 asymptomatických. Jejich krví pak krmili komáry.

Výsledky ukázaly, že lidé s příznaky stáli pouze za méně než procentem infikovaných komárů. Největší šiřitelé nemoci přitom byly asymptomatické děti ve věku od pěti do 15 let.

Některé z nich přitom vědci označili za takzvané superpřenašeče – to znamená, že nakazily mnohem větší počet komárů než jejich vrstevníci. Celkem čtyři takové děti stály za více než 60 procenty infikovaných komárů. Dvě z nich byly ve školním věku, zbylým superpřenašečům byly tři a čtyři roky. 

Samy tyto děti přitom nikdy příznaky nemoci nevykazovaly a nadále vedly běžný život. „Nějakým způsobem se všemi těmito parazity fungovaly,“ poznamenala hlavní autorka studie  Chiara Andolinová z nizozemské Radboud University.

Nutnost dodržovat preventivní opatření

V současnosti je v místech, kde vědci studii uskutečnili, malárie pod kontrolou. Pokud by však místní začali prevenci podceňovat, hrozilo by, že asymptomatické děti opětovné rozšíření nemoci podnítí.

„Aby se zabránilo opětovnému zvýšení případů malárie, měla by opatření zacílit právě na děti školního věku,“ uvedl další z autorů výzkumu Teun Bousema, který rovněž působí na Radboud University.

Bezpříznakové infekce podle Bousemy tvoří nejméně 80 procent všech případů malárie zjištěných komplexním testováním v oblastech, kde se nemoc pravidelně vyskytuje. Nejčastěji se podle vědců nemoc obejde bez příznaků právě u školáků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...