Bez lockdownů by v Číně během půlroku na covid zemřelo nejméně 1,6 milionu lidí, ukázaly modely

Čínští vědci zveřejnili model, který ukazuje následky pandemie covidu-19, kdyby ji země nekontrolovala. Podle analýzy by měl Peking se zvládáním situace obrovský problém, kapacita nemocnic by byla na celé týdny několikanásobně překročena a zemřel by v optimistickém scénáři přes milion lidí.

Řada epidemiologů vyčítá Číně, že se snaží stále ještě tvrdými lockdowny chránit před šířením covidu, v současné době před variantou omikron. „Vzhledem k tomu, jak se virus nyní chová a co očekáváme v budoucnu, je strategie nulové tolerance neudržitelná, je třeba přejít k jiné,“ prohlásil také v úterý generální ředitel Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Skupina čínských epidemiologů tento týden zveřejnila výsledky jejich modelů, které ukazují, co by v zemi způsobilo, kdyby se koronavirus rozšířil. Studie vyšla v prestižním žurnálu Nature Medicine, výzkum platila Čínská akademie věd.

Z dvacítky 112 milionů

Covid-19 dokáže velmi rychle nakazit obrovské množství lidí, stačí jen několik infikovaných osob, aby se nemoc rozšířila v celé zemi. Čínští vědci ve svém modelu pracovali s počátečním stavem, kdy by se na začátku března nakazilo dvacet osob. Analýza počítá s tím, že by neexistovala žádná protiepidemická opatření ani žádná specifická antivirová léčba, přičemž základní reprodukční číslo by dosahovalo hodnoty 3,9. Očkování čínskými vakcínami přitom snižovalo reprodukční číslo jen na 3,4.

Současně scénáře počítaly s tím, že by se od začátku března začalo masivně očkovat třetí dávkou čínské vakcíny, a to rychlostí 117 milionů dávek denně. Data o chování viru vědci odvozovali od toho, jak se infekce šířila v reálném prostředí, když zasáhla Hongkong.

S těmito vstupními daty provedl výzkumný tým dvě stovky simulací, jejichž výsledky se drobně lišily, ale průměrně ukazovaly, že během půlroku od první dvacítky by v Číně onemocnělo symptomaticky asi 112 milionů lidí, přičemž u pěti milionů z nich by byl průběh tak těžký, že by vyžadoval nemocniční péči.

Epidemie by v takovém případě vrcholila přibližně ke konci května. „Náš simulovaný základní scénář naznačuje, že bez opatření by příchod omikronu v březnu vyvolal tsunami případů covidu,“ konstatují autoři.

Počet hospitalizací na jednotkách intenzivní péče by dosáhl 2,7 milionu a přibližně 1,6 milionu nakažených by přímo na koronavirus zemřelo. Vědci přitom neřešili další dopady spojené s nedostupnosti zdravotní péče v době epidemické vlny, přičemž ta by způsobila další masivní společenské škody a ztráty na životech.

Optimistický scénář

Důležitým poznatkem analýzy je také fakt, že čínské vakcíny poskytují velmi špatnou ochranu proti nákaze a jen omezenou obranu proti hospitalizaci a úmrtí. „Podle našich modelů by se 41,3 procent hospitalizací mimo jednotku intenzivní péče a 28,2 procent hospitalizací na jednotce intenzivní péče týkalo očkovaných osob,“ konstatuje studie. Více než devadesát procent hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče by byli senioři ve věku nad 60 let.

V Číně není naočkováno jen asi dvanáct procent lidí, většina úmrtí by se dle modelů týkala většinou neočkovaných. Z 1,6 úmrtí by jich na neočkované připadalo 76,7 procent.

Autoři ale upozorňují, že pracují s optimistickým scénářem, kdy je očkování účinné přibližně tak jako v Hongkongu. Stejné vakcíny z ne zcela pochopených důvodů ale například v Brazílii měly nižší účinnost. Pokud by to nastalo i v Číně, pak by byly dopady ve všech ohledech asi o 44 procent horší.

Zdravotnictví by zkolabovalo

Zdravotnický systém Číny by v případě nekontrolovatelného šíření čelil největší výzvě v dějinách země a podle modelů je prakticky jisté, že by na tuto výzvu nestačil. V celostátním měřítku se odhaduje, že by stačila lůžka v nemocnicích, kterých má Čína pro respirační choroby asi 3,1 milionu. Zapotřebí by jich bylo ale najednou maximálně 1,57 milionu.

Mnohem horší by to ale bylo s místy na jednotkách intenzivní péče. Těch má celá Čína jen 64 tisíc, ale zapotřebí by jich byl na vrcholu epidemické vlny najednou až milion. Poptávka by tedy překročila reálné možnosti asi patnáctinásobně, a to po dobu přibližně 44 dní.

Vědci nenašli žádné jednotlivé opatření, které by dokázalo šíření omikronu v Číně účinně zastavit, kromě kombinace masivního očkování třetí dávkou ve spojení s lockdowny. 

Uzavřená Šanghaj

Čínské úřady v boji s koronavirem nadále přijímají extrémně přísná omezení a uzavírají celá města, jakmile se v nich objeví několik desítek případů nákazy. Tento přístup vyvolává čím dál větší rozhořčení obyvatel země, především pak v Šanghaji, kde lockdown platí ve většině čtvrtí již více než měsíc.

Lidé si v čínské finanční metropoli stěžují na problémy se zásobováním potravinami i na špatné podmínky v karanténních centrech, kam jsou všichni lidé s pozitivními testy posíláni.

Šanghajské úřady nicméně zopakovaly, že se budou politiky nulové tolerance držet i nadále. „Dosáhli jsme jistého pokroku, nyní se ale nacházíme v kritickém bodě, abychom se covidu ve městě zcela zbavili,“ prohlásila městská zdravotní komise.

„Pokud nyní polevíme v ostražitosti, epidemie se může vrátit, takže je nutné vytrvat a nadále uplatňovat preventivní opatření,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...