Bez člověka by umělá inteligence nebyla zajímavá, zaznělo ve Fokusu Václava Moravce

Nahrávám video
Fokus Václava Moravce: Vzestup a pád inteligence
Zdroj: ČT24

Máme se bát umělé inteligence? V pořadu Fokus Václava Moravce o jejích úskalích i výhodách debatovali neurochirurg David Netuka, kybernetik Michal Pěchouček, vědec Tomáš Mikolov, archeoložka a výzkumnice Sara Polak, právnička Alžběta Solarczyk Krausová a etik, biolog a kněz Marek Vácha.

Neurochirurg David Netuka uvedl, že umělou inteligenci používá dennodenně při analýze velkých dat. Obavy z ní nejsou, vždy se prý řeší „to pozitivní“, co neurochirurgii může posunout, podotýká. „Konkrétní příklad je magnetická rezonance, kdy chceme vytáhnout daleko víc dat, než vidí neurochirurg nebo radiolog. Posouváme se díky tomu jinam a rozhodně by to lidský mozek nezvládl,“ sděluje.

Kybernetik Michal Pěchouček uvádí, že to, co jsme věděli o umělé inteligenci před rokem, už neplatí. Také prý nevíme, co budeme znát za rok. AI je podle něj intimně propojená s našimi životy, označil ji za mistra v personalizaci – lidi prý někdy stresuje, že stroj má tak dokonalý obraz našich zájmů. „Věřím, že umělá inteligence může zcela zásadně zrychlit vědeckou práci v mnoha oborech. (…) Věřím v rozvoj umělé inteligence, bez člověka by ale nebyla zajímavá. Člověk a umělá inteligence mohou dohromady udělat ohromný kus práce v pokroku vědy,“ prohlašuje.

Vědec Tomáš Mikolov, jenž byl u počátku vzniku velkých jazykových modelů, podotkl, že nejrychleji na umělou inteligenci zareagoval Google. „Napumpoval do ní velké množství peněz a ostatní jako Facebook a později Microsoft ho začaly následovat,“ prohlásil. Technologie vyhledávání postavená na klíčových slovech je podle něj už velmi stará, u velkých neuronových jazykových modelů lze zadat celou větu, podle níž pak model přímo vygeneruje to, co dává pro dotaz největší smysl.

Archeoložka a výzkumnice Sara Polak uvádí, že v archeologii se umělá inteligence využívá už docela dlouho, konkrétně například v podobě laserového skenování starých sídel. Zajímá ji například algoritmus v případě kolapsu společností. „Jaké jsou jednotlivé indikátory toho, že se společnost začíná decentralizovat, mayský kolaps je toho velmi zajímavým příkladem. Chceme používat umělou inteligenci, abychom simulovali, proč se ten kolaps mohl stát,“ uvedla.

Právnička Alžběta Solarczyk Krausová připomněla, že EU nedávno dosáhla předběžné dohody na regulaci AI. Pravidla stanoví například omezení při využívání AI pro biometrickou identifikaci ze strany bezpečnostních složek nebo zákaz používání takzvaného sociálního skóre či sociálního kreditu, což je hodnocení lidí na základě jejich chování a aktivit na sociálních sítích. „Jde skutečně o přelomovou dohodu,“ tvrdí.

Etik, biolog a kněz Marek Vácha zmínil, že Čína používá umělou inteligenci v případě kontrolování menšiny Ujgurů – mluvil o „automatizovaném rasismu“. „Říká se, že kdyby tohle měl Sovětský svaz před sedmdesáti lety, tak by to dopadlo úplně jinak, a že my dnes spící jdeme krok za krokem do nové totality. To riziko tady je,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...