Betel se žvýkal už před čtyřmi tisíci lety. První rudozubí lidé žili na území dnešního Thajska

Betel má hořkou chuť, zahnívají po něm zuby a způsobuje rakovinu, ale zároveň navozuje dobrou náladu, rozveseluje, podněcuje myšlení, tiší hlad a žízeň. A má také historii starší, než se vědci doposud domnívali.

Kofein, alkohol, nikotin – a betel. Čtvrtá nejčastěji používaná psychoaktivní látka není v našich krajích příliš známá, ale zejména v Asii je nesmírně populární. Pravidelně ji tam užívá přes 600 milionů lidí. A také je nápadná: její konzumace totiž po sobě zanechává hnědé nebo narudlé zuby.

Betel se žvýká, a to ve směsi mletých ořechů palmy arekové a hašeného vápna, která je zabalená v listu pepřovníku betelového. Při žvýkání se z ní uvolňuje koktejl psychoaktivních látek.

Archeologové našli stopy betelových ořechů na celé řadě asijských nalezišť; to naznačuje, že se mohly používat už před osmi tisíci lety, jenže se nevědělo jak.

Cesta do minulosti drog

Vědcům se nyní pomocí pokročilých zobrazovacích metod, které jsou zatím tak drahé, že se využívají jen výjimečně, povedlo najít kousky betelu na zubech člověka. Neměl na nich sice ani stopu viditelné barvy, zbytečky se ale zachytily v zubním plaku, kde je archeologové našli. Tento důkaz je nejméně o tisíc let starší než dosavadní nejstarší důkazy a pochází z doby před asi čtyřmi tisíci lety.

Betelová plantáž
Zdroj: Reuters/Jayanta Dey

Vědci tento výzkum zahájili už roku 2021, kdy začali odebírat z mrtvých lidských těl na neolitickém pohřebišti Nong Ratchawat ve středním Thajsku miniaturní vzorky zubního plaku. Našli ho na šestatřiceti zubech, jež patřily šesti lidem.

Stopy betelu pak našli na třech zubech, všechny patřily jedné osobě. Šlo o ženu ve věku kolem 25 let. Vědcům se o ní ale nepodařilo zjistit nic dalšího, ani její společenskou roli, ani příčinu úmrtí.

Jak betel změnil svět

Tento výzkum je součástí čím dál rozsáhlejších studií, které zkoumají dopady takzvaných psychoaktivních látek, jež lidstvo užívá zřejmě už od doby svého vzniku. Betel je a byl spojený hlavně s náboženskými a také společenskými rituály, lidstvo ale mohl ovlivňovat ještě dalším způsobem.

V řadě zemí je betel pro jeho psychoaktivní účinky nelegální. Snímek ukazuje pálení betelových ořechů zabavených v Pákistánu
Zdroj: Reuters/Akhtar Soomro

Už desítky let se ví, že má také karcinogenní dopady jako příčina nádorů ústní dutiny. Těmito chorobami trpí miliony lidí v tropických oblastech Asie a Tichomoří, výzkum je ale podfinancovaný. Autoři nové studie věří, že pochopením historických příčin konzumace betelu by mohli pomoci odhalit i jádro současných problémů.

Řada výzkumů totiž například naznačuje, že důvody pro žvýkání betelu by mohly být jiné, než jsou ty psychostimulační: hlavní účinná látka betelové směsi arekaidin má totiž velmi silné protiparazitické účinky zejména proti střevním parazitům, kteří představují v tropech jinak smrtelnou hrozbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...