Betel se žvýkal už před čtyřmi tisíci lety. První rudozubí lidé žili na území dnešního Thajska

Betel má hořkou chuť, zahnívají po něm zuby a způsobuje rakovinu, ale zároveň navozuje dobrou náladu, rozveseluje, podněcuje myšlení, tiší hlad a žízeň. A má také historii starší, než se vědci doposud domnívali.

Kofein, alkohol, nikotin – a betel. Čtvrtá nejčastěji používaná psychoaktivní látka není v našich krajích příliš známá, ale zejména v Asii je nesmírně populární. Pravidelně ji tam užívá přes 600 milionů lidí. A také je nápadná: její konzumace totiž po sobě zanechává hnědé nebo narudlé zuby.

Betel se žvýká, a to ve směsi mletých ořechů palmy arekové a hašeného vápna, která je zabalená v listu pepřovníku betelového. Při žvýkání se z ní uvolňuje koktejl psychoaktivních látek.

Archeologové našli stopy betelových ořechů na celé řadě asijských nalezišť; to naznačuje, že se mohly používat už před osmi tisíci lety, jenže se nevědělo jak.

Cesta do minulosti drog

Vědcům se nyní pomocí pokročilých zobrazovacích metod, které jsou zatím tak drahé, že se využívají jen výjimečně, povedlo najít kousky betelu na zubech člověka. Neměl na nich sice ani stopu viditelné barvy, zbytečky se ale zachytily v zubním plaku, kde je archeologové našli. Tento důkaz je nejméně o tisíc let starší než dosavadní nejstarší důkazy a pochází z doby před asi čtyřmi tisíci lety.

Betelová plantáž
Zdroj: Reuters/Jayanta Dey

Vědci tento výzkum zahájili už roku 2021, kdy začali odebírat z mrtvých lidských těl na neolitickém pohřebišti Nong Ratchawat ve středním Thajsku miniaturní vzorky zubního plaku. Našli ho na šestatřiceti zubech, jež patřily šesti lidem.

Stopy betelu pak našli na třech zubech, všechny patřily jedné osobě. Šlo o ženu ve věku kolem 25 let. Vědcům se o ní ale nepodařilo zjistit nic dalšího, ani její společenskou roli, ani příčinu úmrtí.

Jak betel změnil svět

Tento výzkum je součástí čím dál rozsáhlejších studií, které zkoumají dopady takzvaných psychoaktivních látek, jež lidstvo užívá zřejmě už od doby svého vzniku. Betel je a byl spojený hlavně s náboženskými a také společenskými rituály, lidstvo ale mohl ovlivňovat ještě dalším způsobem.

V řadě zemí je betel pro jeho psychoaktivní účinky nelegální. Snímek ukazuje pálení betelových ořechů zabavených v Pákistánu
Zdroj: Reuters/Akhtar Soomro

Už desítky let se ví, že má také karcinogenní dopady jako příčina nádorů ústní dutiny. Těmito chorobami trpí miliony lidí v tropických oblastech Asie a Tichomoří, výzkum je ale podfinancovaný. Autoři nové studie věří, že pochopením historických příčin konzumace betelu by mohli pomoci odhalit i jádro současných problémů.

Řada výzkumů totiž například naznačuje, že důvody pro žvýkání betelu by mohly být jiné, než jsou ty psychostimulační: hlavní účinná látka betelové směsi arekaidin má totiž velmi silné protiparazitické účinky zejména proti střevním parazitům, kteří představují v tropech jinak smrtelnou hrozbu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...