Významná studie lidského metabolismu mění dlouhodobý pohled na řadu věcí, které se o spalování energie tradují. Například že po čtyřicítce se metabolismus zpomaluje. Přibližuje také velké rozdíly mezi dětmi a dospělými.
Každý rodič ví, že malé děti jsou plné energie. Teď ale první studie o spotřebě energie v průběhu lidského života konečně popsala, jak moc ji spalují. Práce ukázala, že kojenci ve věku od devíti do patnácti měsíců spotřebují za jeden den o padesát procent více energie než dospělí, samozřejmě s ohledem na velikost těla. Malé děti tedy využívají energii ještě rychleji než těhotné ženy a dospívající chlapci.
„Kojenci nespalují energii jako malí dospělí,“ říká evoluční biolog Herman Pontzer z Duke University, který vedl novou analýzu dat z celého světa. „Spalují energii superrychle, vlastně spíš jako odlišný živočišný druh.“
Děti ale také extrémně rychle „vyhoří“. Pokud nedostávají potřebné kalorie, činí je jejich rychlý metabolismus značně zranitelnými vůči zpomalení růstu a nejrůznějším nemocem. Jejich buňky také mohou metabolizovat léky rychleji než buňky dospělých, což znamená, že mohou potřebovat častější dávky léčiv.
Naopak dospělí lidé starší 60 let začínají denně spotřebovávat méně energie než mladší lidé a mohou potřebovat méně jídla nebo nižší dávky léků – podle nové práce to platí zejména po devadesátém roce života, kdy už spotřebují o 26 procent méně energie než lidé středního věku.
Člověk jako továrna
Vědci zatím vědí o tom, kolik energie spálíme v průběhu života, překvapivě málo. Aby byly výsledky spolehlivé, vyžaduje to velmi náročný a drahý výzkum, který musí být dlouhodobý. Zkoumaní lidé totiž musí pít speciálně obohacenou vodu bohatou na zvláštní izotop vodíku a kyslíku, které lze chemicky sledovat. Vědci pak měří množství těchto izotopů vyloučených v moči, krvi nebo slinách po dobu 24 hodin po dobu jednoho týdne nebo déle, aby mohli vypočítat, kolik energie daní lidé průměrně spotřebují za den.
V nové studii Pontzer a jeho kolegové vytvořili rozsáhlou databázi, ve které shromáždili výsledky existujících vysoce kvalitních studií, jež se tímto fenoménem zabývaly. Podařilo se jim do ní zahrnout výsledky 6421 lidí z 29 zemí ve věku od osmi dnů do 95 let. Tým pak vypočítal denní rychlost metabolismu pro každého jednotlivce tak, že vzal jeho celkovou denní energetickou rychlost zjištěnou izotopovými studiemi a upravil ji podle velikosti a hmotnosti těla a velikosti orgánů.
Když vědci vynesli do grafu rychlost metabolismu v průběhu života, zjistili, že děti se rodí se stejnou rychlostí metabolismu jako jejich matky. Mezi 9. a 15. měsícem ale jejich buňky zrychlí spalování energie, popsali v práci, kterou vydal odborný žurnál Science.
Rychlost metabolismu dětí zůstává vysoká až do pěti let, ale pak začne pomalu klesat, až se kolem dvacátého roku života ustálí. Zajímavé je, že u dospělých je metabolismus velice stabilní, a to až do šedesáti let, kdy začne slábnout. Dalším významným milníkem ve zpomalování metabolismu je pak devadesát let.
Studie také zjistila, že těhotné ženy nemají vyšší rychlost metabolismu než ostatní dospělí – jejich spotřeba energie a kalorií se stupňuje s velikostí těla. „Víme, že těhotné ženy spalují více kalorií, ale spalují více energie jen díky tomu, že jsou větší,“ říká Pontzer.
Rychlost metabolismu se nezvětšila ani u hladových teenagerů: „Když se děti dostanou do puberty, zdá se, že dochází k velkému nárůstu množství kalorií, které spotřebovávají,“ říká Pontzer. „Po třicítce a čtyřicítce mají lidé často pocit, že zpomalují, když přijde menopauza, zpomalíte ještě více.“ Ale rychlost metabolismu se v těchto obdobích nemění. Objevují se jiné vlivy, které příjem kalorií ovlivňují – jde zejména o hormonální změny, stres, nemoci, růst a úroveň aktivity.
Vědci zatím nedokázali přesně popsat, proč se rychlost metabolismu u kojenců a batolat tak moc zrychluje, Pontzer spekuluje, že je to tím, jak moc energie spotřebovávají v tomto věku vývojové změny v mozku, jiných orgánech nebo imunitním systému. A u starších lidí se metabolismus zpomaluje, protože se jim zmenšují orgány a ubývá šedá hmota v mozku.
Také podle biologického antropologa Chrise Kuzawy ze Severozápadní univerzity je u malých dětí klíčovým „žroutem“ energie pravděpodobně rostoucí mozek. Kuzawa se na této studii nepodílel, ale v roce 2014 jeho tým zjistil, že mozek malých dětí spotřebuje 43 procent veškeré energie spotřebované tělem.
„Je to nesmírně zajímavé i z hlediska zdravotnictví,“ dodává Grazyna Jasienska, biologická antropoložka z Jagellonské univerzity v Polsku, která se této studie neúčastnila. Podle ní by tyto údaje měly být využity při určování množství kalorií, které mají přijímat děti, těhotné ženy a starší dospělí, a také při určování dávek léků. „Pokud se zamyslíme nad podvyživenými dětmi v mnoha částech světa, mohou potřebovat více jídla, než jsme si dříve mysleli,“ dodává vědkyně.
