Barevné kvádry, starověké nápisy i dětská rakev. V Luxoru ukázali nové objevy

V egyptském Luxoru archeologové představili nové nálezy objevené v lokalitě zádušního chrámu královny Hatšepsut. Mezi artefakty jsou zdobené kamenné bloky s reliéfy a nápisy ve výjimečně zachovalých barvách, do skály vytesané hrobky, pohřební šachty a hliněné dětské hračky. S objevy veřejnost seznámil přední egyptský archeolog a egyptolog Záhí Havás, jehož tým v lokalitě pracuje už od roku 2022.

„Jsou to nejkrásnější výjevy v barvách, které jsem kdy viděl,“ citovala agentura Reuters egyptologa Haváse, když zmiňoval asi 1500 nalezených kamenných bloků. Archeologové je objevili, když odkryli neporušené části základové zdi chrámu královny Hatšepsut z 18. dynastie, která zemřela v roce 1458 před naším letopočtem a byla jednou z mála žen, které Egyptu vládly. Některé z reliéfů zobrazují Hatšepsut a jejího nástupce faraona Thutmose III. Dalším z nálezů je vápencová deska nesoucí jméno správce a architekta Senenmuta, který na stavbu chrámu dohlížel.

Objevené hrobky vytesané do skály jsou datovány do období Střední říše a byly v pozdějších obdobích vykradeny. Jednou z nich je hrobka královny Tetišeri, která se nachází na konci klenuté kaple s červenými nástěnnými malbami na vrstvě bílé malty.

Smrt dítěte

Uvnitř pohřebních šachet z období 17. dynastie byly nalezeny dřevěné rakve antropoidního typu, včetně jedné patřící malému dítěti, která zůstala po přibližně 3600 let neporušena. Mezi drobnými nálezy byly dětské hračky, kartonáže a pohřební masky zakrývající mumie, okřídlení skarabové, ale i bronzová mince s podobiznou Alexandra Velikého z období ptolemaiovské dynastie.

V loňském roce Egypt navštívilo 15,7 milionu turistů, letos jich chce země přilákat osmnáct milionů, napsala agentura AFP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...