Australan objevil na procházce kosti neznámého ptakoještěra

Při procházce přírodou objevil australský farmář kosti prehistorického létajícího plaza, potvrdili vědci. Kevin Peterson, který provozuje avokádovou farmu, ostatky dávno vyhynulého ptakoještěra nalezl ve státě Queensland. Podle vědců okřídlený plaz zemi obýval před sto miliony let, informoval deník The Times.

Archeologie je Petersonovým koníčkem, v roce 2021 proto vyrazil do oblasti bohaté na fosilie, kde byla v roce 1989 nalezena kostra takzvaného pliosaura, dravého mořského plaza. „Zrovna jsem byl na cestě k autu, když jsem si všiml, že ze země trčí kost. Ihned mi bylo jasné, o co jde. Kosti ptakoještěrů jsou extrémně vzácné a hned se dají poznat,“ řekl o svém objevu třiačtyřicetiletý Peterson.

Vědci z Curtinovy university (Curtin Univerzity) v Západní Austrálii nedávno oznámili, že kosti skutečně patří dosud neznámému ptakoještěrovi. Na počest Petersonova objevu dostal nový druh jméno Haliskia peterseni.

Dosud nejzachovalejší ptakoještěr nalezený v Austrálii

Na základě tvaru lebky, uspořádání zubů a ramenní kosti vědecký tým vedený doktorandkou Adele Pentlandovou tvora označil za zástupce druhu anhanguery, středně velkého ptakoještěra, který žil zhruba před 110 miliony let. Ostatky tohoto druhu nalezli archeologové rovněž v Brazílii, Anglii, Maroku, Číně nebo Spojených státech. Vědci se domnívají, že druh se primárně živil rybami.

„Usuzujeme, že před sto miliony let, kdy většina západního Queenslandu byla pod vodou, byla Haliskia s rozpětím křídel kolem 4,6 metru obávaným predátorem,“ uvedla Pentlandová s tím, že nalezená kostra je kompletní z dvaadvaceti procent, tedy více než dvakrát zachovalejší než jediný dosud známý ptakoještěr nalezený v Austrálii.

Petersen svůj objev označil za vzrušující impuls pro vědu a vzdělávání. „Jsem nadšený, že jsem objevil nový druh. Archeologii miluji proto, že nám pomáhá utvářet moderní vědomí o prehistorických tvorech,“ řekl amatérský archeolog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...