Australan objevil na obloze novou novu. Je téměř vidět pouhým okem

Vědec našel během dvou dní na nebi rovnou dva nové jasné záblesky. Jde o takzvané novy. Zejména ta druhá je z astronomického hlediska zajímavá, a to nejen svou jasností.

Nová nova byla oznámena 22. září na internetovém fóru Americké asociace pozorovatelů proměnných hvězd (AAVSO). Objevil ji astronom a vulkanolog John Seach ve směru souhvězdí Kentaura. Výbuch měl magnitudo 6, což znamená, že je pro normální lidské oko těsně neviditelný, dá se ale už pozorovat pomocí i malého dalekohledu. Respektive, za ideálních světelných podmínek ji může zahlédnout někdo s výjimečně ostrým zrakem.

Špatná zpráva pro čtenáře v Česku: toto souhvězdí, a tedy i nova, jsou viditelné jen z jižní polokoule.

Souřadnice novy naznačují, že leží relativně blízko na obloze od hvězdy Alfa Centauri. Protože ale zatím vědci nespočítali její vzdálenost, nemohou říci, jestli je s touto nejbližší hvězdnou soustavou opravu nějak spojená. Na objevu je pozoruhodné, že John Seach objevil jinou novu, o něco menší, o den (respektive noc) dříve. Díky tomuto týdnu si tak mohl zvýšit počet nov, jež objevil, ze dvanácti na čtrnáct.

Poté, co existenci novy potvrdili další astronomové, dostal tento vesmírný objekt oficiální název V1935 Centauri.

Hvězdná exploze, na kterou jsou třeba dva

Nova je jev, k jehož vzniku nestačí jedna hvězda, jsou zapotřebí rovnou dvě. V systému dvojhvězdy obíhají kolem sebe dvě hvězdy, bílý trpaslík a červený obr. Bílý trpaslík je z hlediska hvězd opravdový trpaslík – má sice hmotnost našeho Slunce, ale průměr asi stokrát menší. Jeho veškerá hmota je tedy koncentrovaná na malém prostoru, což s jeho okolím dělá zajímavé věci.

Když červený obr v této soustavě vyvrhuje hmotu, trpaslíkova gravitace se jí zmocní a pohltí ji. Uloží ji v podobě vodíkového a heliového plazmatu na svém povrchu a to dělá většinou až celá tisíciletí, než dosáhne limitu.

Když se této hmoty nahromadí příliš, dojde k překročení jejího kritického množství – v podstatě je to velmi podobné jako u termonukleární bomby. A stejně jako u ní pak dojde k mohutnému výbuchu. Jenže i ta nejmenší hvězda je mnohem větší než ta největší lidmi stvořená puma, takže exploze má takovou sílu, že je vidět na vzdálenost světelných roků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...