Astronomové zkoumají skvrny na Neptunu, vůbec poprvé tam dohlédnou ze Země

Pomocí dalekohledu ESO Very Large Telescope (VLT) pozorovali astronomové velkou tmavou skvrnu v atmosféře Neptunu a těsně vedle ní objevili další, mnohem menší a jasnější, kterou neočekávali. Je to vůbec poprvé, co byla tmavá skvrna na planetě pozorována pozemským dalekohledem.

Dalekohledy ve vesmíru už v minulosti temnou skvrnu na Neptunu několikrát krátce zahlédly, ale vždy zase rychle zmizela. Tento výrazný objekt, který kontrastuje s jasně modrým Neptunem, proto představoval pro vědce spoustu let záhadu. Nové výsledky jim ale konečně poskytly odpovědi alespoň na některé otázky.

  • Very Large Telescope (Velmi velký dalekohled, VLT) je soustava čtyř dalekohledů o průměru 8,2 metru v severním Chile na hoře Cerro Paranal. Je provozována a financována Evropskou jižní observatoří jako součást astronomické observatoře Paranal. V provozu je od roku 2005.

Velké skvrny jsou v atmosférách obřích planet poměrně běžným jevem, přičemž nejznámější je Jupiterova Velká rudá skvrna. V podstatě se jedná o obrovský hurikán (anticyklónu), původně přibližně dvakrát větší než planeta Země.

Na Neptunu byla tmavá skvrna poprvé objevena sondou NASA Voyager 2 v roce 1989, ale o několik let později zmizela. „Od prvního objevu tmavé skvrny mě zajímalo, co jsou tyto krátkodobé a nepolapitelné tmavé útvary vlastně zač,“ vypráví profesor Patrick Irwin z Oxfordské univerzity, který vedl nový výzkum. Výsledky této studie vyšly v odborném žurnálu Nature Astronomy.

Irwin a jeho tým použili data z dalekohledu VLT, aby vyloučili možnost, že tyto tmavé skvrny nejsou skvrny, ale pouhé vyjasnění v mracích Neptunu. To se opravdu podařilo vyloučit. Nová pozorování místo toho naznačují, že tmavé skvrny jsou pravděpodobně důsledkem ztmavnutí částic vzduchu ve vrstvě, která se nachází pod hlavní viditelnou vrstvou mlhy. Jsou důsledkem toho, že v atmosféře plynného obra dochází k míchání ledu a mlhy.

Jupiter na snímku Webbova teleskopu
Zdroj: Twitter/NASA Webb Telescope

Hon na skvrnu

Zní to sice velmi jednoduše, ale zjistit to nebylo vůbec snadné. Hlavně proto, že tmavé skvrny nejsou stálou součástí Neptunovy atmosféry a astronomové je kvůli tomu nikdy předtím neměli čas studovat dostatečně podrobně. Příležitost se naskytla poté, co Hubbleův vesmírný dalekohled objevil několik tmavých skvrn  včetně jedné na severní polokouli planety, která byla poprvé zaznamenána v roce 2018.

Irwin a jeho tým se okamžitě pustili do jejího studia ze Země s přístrojem, který je pro tato náročná pozorování ideální. Pomocí nástroje MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) na VLT byli vědci schopni rozdělit odražené sluneční světlo od Neptunu a jeho skvrny na jednotlivé složky barev neboli vlnové délky a získat tak její spektrum. Díky tomu mohli studovat skvrnu podrobněji, než bylo možné kdykoliv dříve. „Jsem naprosto nadšený, že se nám podařilo nejen poprvé detekovat tmavou skvrnu ze Země, ale také vůbec poprvé zaznamenat spektrum odrazu takového útvaru,“ podělil se o své dojmy Irwin.

Vzhledem k tomu, že různé vlnové délky zkoumají různé hloubky v Neptunově atmosféře, umožnilo spektrum astronomům lépe určit výšku, ve které se tmavá skvrna v atmosféře planety nachází. Spektrum také poskytlo informace o chemickém složení jednotlivých vrstev atmosféry, což týmu napovědělo, proč skvrna vypadá tmavě.

Nečekaný souputník

Pozorování přinesla také nečekaný výsledek. „Objevili jsme vzácný typ hlubokého jasného mraku, který nebyl nikdy předtím identifikován, a to ani z vesmíru,“ říká spoluautor studie Michael Wong z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Tento vzácný typ oblaku se objevil jako jasná skvrna hned vedle pozorované tmavé skvrny, přičemž data z VLT ukázala, že se nachází ve stejné úrovni atmosféry jako ona. To znamená, že se jedná o zcela nový typ útvaru ve srovnání s malými oblaky metanového ledu ve velkých výškách, které byly pozorovány už dříve.

Astronomové jsou z výsledků nadšení. S pomocí dalekohledu VLT teď mohou studovat i tak malé útvary, jako jsou tyto skvrny, přímo ze Země. Podobně jako meteorologové zkoumají oblaka na obloze naší planety. „Jde o ohromné rozšíření možností lidstva pozorovat vesmír. Nejdřív jsme tyto skvrny mohli objevit jenom tak, že jsme tam vyslali sondu, jako je Voyager. Pak jsme získali možnost je na dálku rozeznat pomocí Hubbla. A teď konečně technologie pokročila tak, že to umožňuje i ze Země,“ dodává Wong.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...