Astronomové řeší záhadu. Z trpasličí galaxie zmizela hvězda

Astronomové pozorovali pomocí dalekohledu VLT zmizení velmi masivní nestabilní hvězdy v trpasličí galaxii. Vysvětlení této události zatím nemají, spekulují ale o několika možnostech. Definitivní odpověď může přijít až za několik let.

Jednou z možností je, že hvězda zeslábla, protože je zakrytá prachem. Mohla také zkolabovat do černé díry, aniž by předtím prošla stadiem supernovy. „Pokud by tohle byla pravda, pak by to byl první objev tak velké hvězdy, která ukončila svůj život tímto způsobem,“ uvedli astronomové, jejichž skupinu vedl Andrew Allan z Trinity College v Dublinu.

Mezi roky 2001 a 2011 sledovala řada astronomických týmů podivnou hmotnou hvězdu v Kinmanově trpasličí galaxii a pozorování naznačovala, že se jedná o objekt v pozdním stadiu vývoje.

Andrew Allan s kolegy z Irska, Chile a USA se snažili přijít na to, jak hmotné hvězdy zakončují svůj život, a tento objekt se zdál být ideálním cílem jejich pozorování. Když však v roce 2019 na vzdálenou trpasličí galaxii zaměřili dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope), nebyla po hvězdě ani památka. „Opravdu nás to překvapilo, když jsme zjistili, že ta hvězda zmizela,“ říká Allan, vedoucí výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Při vzdálenosti 75 milionů světelných let je Kinmanova trpasličí galaxie, která se na obloze nachází v souhvězdí Vodnáře, příliš daleko na to, aby bylo možné v ní rozlišit jednotlivé hvězdy. Známky přítomnosti některých výrazných typů však odhalit lze.

Mezi lety 2001 a 2011 světlo přicházející z galaxie trvale vykazovalo vlastnosti typické pro zářivou modrou proměnnou hvězdu asi 2,5milionkrát jasnější než Slunce. Hvězdy tohoto typu jsou nestabilní a procházejí občasnými dramatickými změnami jasnosti, které se projevují i ve spektru. I přes tyto nepravidelnosti po sobě zářivé modré proměnné zanechávají specifické stopy, které jsou vědci schopni nalézt a identifikovat.

V datech, která tým získal v roce 2019, však jakákoliv známka tohoto typu chybí. Je tedy záhadou, co se s hvězdou stalo. „U takto hmotné hvězdy by bylo mimořádně neobvyklé, kdyby zanikla, aniž by došlo k explozi supernovy,“ upozorňuje Andrew Allan.

Nebe bez hvězdy

V srpnu 2019 vědci namířili na hvězdu nejprve spektrograf ESPRESSO, který využívá všech čtyř osmimetrových dalekohledů VLT najednou. Nepodařilo se jim však najít signály, které v minulosti přítomnost hvězdy prozrazovaly. O několik měsíců později se stejný tým pokusil hvězdu nalézt znovu, tentokrát pomocí spektrografu X-shooter a jednoho z teleskopů systému VLT, ale opět neúspěšně.

„Možná jsme zaznamenali, jak jedna z nejhmotnějších hvězd blízkého vesmíru potichu odešla do temnoty,“ říká člen výzkumného týmu Jose Groh.

Členové týmu následně obrátili svou pozornost na starší data získaná pomocí přístrojů X-shooter a UVES pracujících s dalekohledy systému VLT na Observatoři Paranal v chilské poušti Atacama.

„Archiv vědeckých dat ESO nám umožnil najít a použít pozorování tohoto objektu pořízená mezi lety 2002 a 2009,“ vysvětluje Andrea Mehner, astronomka ESO v Chile, která na studii spolupracovala. „Srovnání spekter s vysokým rozlišením získaných spektrografem UVES v roce 2002 s naším pozorováním z roku 2019 pomocí nejnovějšího spektrografu ESPRESSO bylo mimořádně přínosné, a to jak z astronomického, tak přístrojového hlediska.“

Starší data naznačila, že hvězda v Kinmanově trpasličí galaxii mohla projít silným zjasněním, které pravděpodobně skončilo někdy po roce 2011. Zářivé modré proměnné hvězdy, jako je tato, jsou známé tím, že během svého života procházejí mohutnými zjasněními, která vedou k prudkému zvýšení ztráty hmoty a dramatickému zvýšení zářivosti.

Na základě svých pozorování a modelů astronomové navrhli dvě možná vysvětlení pro náhlé zmizení této hvězdy bez výbuchu supernovy, ale se vztahem k předpokládanému zvýšení jasnosti. Zjasnění mohlo způsobit přeformování hvězdy do jiného méně zářivého typu, který navíc může být (rovněž v důsledku předchozího zjasnění) částečně ukryt v oblacích prachu.

Druhou možností je, že hvězda zkolabovala do podoby černé díry, aniž by došlo k explozi supernovy. To by však byl mimořádně vzácný jev, protože podle současného chápání závěrečných fází vývoje takto hmotných hvězd vedou procesy na konci jejich života v naprosté většině případů k explozi supernovy.

K definitivnímu odhalení osudu této podivné hvězdy je třeba další výzkum. Plánovaný dalekohled ESO/ELT (Extremely Large Telescope), který by měl začít pracovat v roce 2025, bude schopen rozlišit jednotlivé hvězdy i v Kinmanově trpasličí galaxii a pomůže tak vyřešit mnohé kosmické záhady, včetně této.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...