Astronomové pozorovali kosmický balet pěti planet kolem oranžového trpaslíka

Unikátní planetární systém, který se nachází asi 200 světelných let od Země, je domovem šesti exoplanet – pět z nich je „uvězněných“ v podivném tanci. Jejich oběžné dráhy se řídí pravidelným vzorcem, přestože mají rozdílné velikosti i hustotu. Objev zpochybňuje představy astronomů o existujících druzích planetárních systémů i o tom, jak takové soustavy vznikají.

Pět ze šesti exoplanet na oběžné dráze kolem hvězdy TOI-178 je ve vzájemné pravidelné orbitální rezonanci, uvádí článek zveřejněný v časopise Astronomy & Astrophysics. Tento popis není zase tak zajímavý; jak unikátní a pozoruhodný jev to je, lépe ukáže až detailnější popis.

Když planeta nejbližší své hvězdě dokončí 18 oběhů kolem ní, sousední planeta za stejnou dobu dokončí devět oběhů. Třetí planeta dokončí šest oběhů, čtvrtá čtyři oběhy a pátá tři. Vypadá to jako nějaká numerologie, ale jde o reálný pohyb vesmírných těles. Autoři studie upozorňují, že těmito pravidly se neřídí jen jedna ze šesti planet v soustavě, ale podle astronomů je možné, že dříve v minulosti to dělala.

Hlavním autorem práce je Adrien Leleu, vědec z projektu CHEOPS na Ženevské univerzitě. Když Leleu, odborník na nebeskou mechaniku, a jeho kolegové poprvé pozorovali systém u oranžového trpaslíka TOI-178, mysleli si zpočátku, že vidí dvě planety obíhající kolem hostitelské hvězdy na stejné oběžné dráze, ale něco jim v tom nesedělo. Vědci se rozhodli k následným pozorováním využít družici CHEOPS Evropské kosmické agentury a pozemní nástroj ESPRESSO z Evropské jižní observatoře. Všechny tyto přístroje umožnily týmu detekovat šest exoplanet a charakterizovat jejich oběžné dráhy – to provedli vědci pomocí klasické tranzitní metody. Ta jednoduše sleduje ztlumení záře hvězdy, když před ní přechází planeta.

Podivuhodná soustava

Všech šest exoplanet se nachází v těsné blízkosti centrální hvězdy, přičemž nejbližší planetě trvá přibližně dva dny, než ji oběhne; té nejvzdálenější to trvá přibližně 20 dní. Žádná z planet se nenachází uvnitř takzvané obyvatelné zóny, není tedy pravděpodobné, že by na ní mohla být voda v kapalném skupenství – a tedy ani život.

Orbitální rezonance nastává, když oběžná tělesa na sebe mají periodický gravitační vliv. V naší sluneční soustavě jsou to Jupiterovy měsíce Io, Europa a Ganymed, které mají rezonanci 4:2:1.

TOI-178 s rezonancí 18:9:6:4:3 je zajímavý z mnoha důvodů, orbitální rezonance je totiž známkou dlouhodobé stability takové soustavy.

„Podle našeho chápání se řetězec rezonancí často objevuje v nejranějších fázích formování planetárního systému, kdy je hvězda stále obklopena plynným diskem,“ vysvětlil Leleu. „Nicméně během miliard let, které po vzniku následují, se může stát mnoho věcí a u většiny systémů rezonance zmizí. Může se to dít pomalu, například v důsledku gravitačních jevů, anebo prudce – třeba v důsledku nestability.“

Tento jev je ve známém kosmu s takovou pravidelostí a rozsahem zcela výjimečný – jen pět dalších hvězdných soustav má rezonanční řetězce zahrnující čtyři a více planet.

Astronomové teď budou muset přijít na to, jak se systém zformoval, včetně toho, zda se některé z planet utvořily dál a pomalu se nesly dovnitř.

Zajímavé je i to, že v systému TOI-178 by mohly být i jiné, vzdálenější planety, ale ty zatím vědci neobjevili. Mohl by v tom pomoci extrémně velký teleskop ESO, který by měl začít fungovat ještě v tomto desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...