Astronomové objevili vlákna směřující k černé díře uprostřed galaxie. Měří celé světelné roky

Astronomové objevili stovky podivných vesmírných vláken, která směřují k supermasivní černé díře v srdci Mléčné dráhy.

Vlákna měří pět až deset světelných roků. Při pohledu ze Země připomínají tečky a čárky morseovky, jen v obřích rozměrech. Od galaktického středu, v němž se skrývá neviditelná superhmotná černá díra Sagittarius A*, se rozprostírají jako roztříštěná ramena obrovského kola. Od Země leží asi 25 tisíc světelných let.

Na pozoruhodné objekty narazili astronomové, když pomocí radioteleskopu MeerKAT v Jihoafrické republice snímkovali po dobu dvou set hodin galaktické jádro. Astrofyzik Farhad Yusef-Zadeh, který se na výzkumu podílel, byl z objevu nadšený, na první pohled totiž bylo patrné, že všechna nalezená vlákna vedou k centrální černé díře, a jsou s ní tedy nějakým způsobem spojená.

Není to poprvé, co vědci takové objekty pozorovali. Už před čtyřiceti lety objevili astronomové podobná, ale mnohem větší vlákna, jak obklopují černou díru v srdci Mléčné dráhy. Tehdy je objevil dalekohled Very Large Array v Novém Mexiku. Tyto struktury visí kolmo k rovině disku Mléčné dráhy a měří 150 světelných let.

Původ nově objevených vláken, kterých je výrazně více než těch nalezených dříve, není jasný. Mají ale fyzikální vlastnosti, které se dají měřit: například disponují silným magnetickým polem a vyzařují rádiové vlny.

Podle Yusefa-Zadeha byli vědci včetně něj tak pohlcení snahou vysvětlit zmiňovaná dlouhá kolmá vlákna, že si existence těch kratších prakticky nevšimli. „Kladli jsme důraz na pochopení vertikálních vláken. Horizontální struktury jsme jaksi nezaregistrovali,“ přiznal Yusef-Zadeh pro deník Guardian. „Proto jsme byli tak překvapení, když jsme najednou objevili novou populaci struktur, které zřejmě směřují směrem k černé díře.“

Odhalené struktury v nitru galaxie

„Nebýt MeerKAT, tak bychom tyto objekty nikdy neobjevili,“ dodal vědec. „Nikdy předtím jsme nebyli schopni věnovat takové množství času sledování středu galaxie.“ Jeho tým vlákna odhalil, když odfiltroval šum ze snímků a pak odstranil pozadí. Popsal je pak v odborné studii, která vyšla v časopisu Astrophysical Journal Letters.

Co jsou zač, to zatím není jasné, vědci mohou jen spekulovat, nicméně jde o domněnky založené na základě znalosti fyziky a dalších podobných procesů, které vědci dříve pozorovali. Autoři předpokládají, že tato kratší vlákna vznikla jiným procesem než větší vertikální vlákna.

Yusef-Zadeh se domnívá, že výron materiálu z velmi blízkého okolí černé díry asi před šesti miliony lety narazil do okolních hvězd a plynných mračen a vytvořil tak pruhy horkého plazmatu, které směřují zpět k černé díře. Tento efekt podle něj připomíná rozfoukávání kapek barvy po plátně fénem.

Za rozptyl vláken podle něj mohou srážky těchto výtrysků s jinými vesmírnými objekty. Astronomové doufají, že studiem kosmických vláken lépe porozumí rotaci centrální černé díry Mléčné dráhy a také akrečnímu disku materiálu, který kolem ní víří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...