Astronomové objevili mohutný asteroid. V budoucnu se může srazit se Zemí

Astronomové oznámili, že objevili největší asteroid za posledních osm let. Má rozměry označované jako „zabiják planet“ a podle výpočtů v budoucnu protne oběžnou dráhu Země. Neměl by se s ní ale srazit v nejbližší době.

Asteroid dostal jméno 2022 AP7. Patří ke třem planetkám, které objevil Scott Sheppard a jeho kolegové z Carnegie Institution for Science ve Washingtonu. Podle nich je „potenciálně nebezpečný“. 

S průměrem asi 1,1 až 2,3 kilometru je podle studie v odborném časopise Astronomical Journal asteroid 2022 AP7 největším objeveným od roku 2014 a pravděpodobně patří mezi pět procent těch největších, které kdy byly nalezeny.

„Každý asteroid o velikosti nad jeden kilometr je považován za zabijáka planet,“ podotkl  Sheppard a dodal, že pokud by takové těleso narazilo do Země, dopad by byl pro život, jak ho známe, likvidační.

Do atmosféry by impakt zvedl tolik prachu, popela a další hmoty, že by oblohu zakryl na celé roky. „Povrch Země by se pravděpodobně výrazně ochladil, protože by se na planetu nedostalo sluneční světlo. Došlo by k masovému vymírání, jaké na Zemi nebylo pozorováno miliony let,“ nastínil astronom.

Studie ale ty nejhorší scénáře vylučuje. „V současné době nemá šanci zasáhnout Zemi,“ doplnil Sheppard. V současnosti 2022 AP7 protíná dráhu Země v době, kdy je Země na odvrácené straně Slunce.

To se ale může v průběhu času změnit. Pomalu totiž začne asteroid křížit dráhu Země blíže k místu, kde se nachází naše planeta. Podle Shepparda „to však bude až za několik století a my neznáme dráhu 2022 AP7 natolik přesně, abychom mohli říci něco o jejím nebezpečí za několik století“.

Nové oko do vesmíru

Sheppard upozornil, že v nejbližších letech se najde několik dalších podobně velkých těles v blízkosti Země, a to díky svým novým metodám, které využívají čtyřmetrový Blancův dalekohled v Chile.

Klidný zůstává také Jay Tate, ředitel Národního informačního střediska pro objekty blízké Zemi. Ten řekl deníku The Guardian, že kvůli AP7 2022 rozhodně neztrácí spánek, Země je podle něj velmi malý cíl. „V tuto chvíli je každopádně pravděpodobnost dopadu poměrně nízká. Neřekl bych, že zanedbatelná, ale poměrně nízká.“

Lidstvo má v současné době také poprvé ve své historii eso v rukávu – zbraň, která může ochránit Zemi. V září totiž americká agentura NASA zahájila misi DART, při níž do neškodného asteroidu narazila umělou družicí. Cílem bylo vychýlit planetku z oběžné dráhy a otestovat technologii, která by mohla být nakonec použita k boji s opravdu nebezpečnými tělesy. V říjnu agentura potvrdila, že mise DART byla plně úspěšná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...