Astrofyzici objevili hvězdu, která nečekaně rychle obíhá kolem černé díry

Tým astrofyziků, ve kterém byli také vědci z Masarykovy univerzity v Brně, objevil hvězdu s nejkratší dobou oběhu kolem supermasivní černé díry. Hvězda pojmenovaná S4716 dokončí úplný oběh za pouhé čtyři roky. Studii vydal časopis Astrophysical Journal.

Hvězda obíhá kolem černé díry ve středu Mléčné dráhy. Když na své oběžné dráze dosáhne nejmenší vzdálenosti od černé díry, pohybuje se rychlostí až 8000 kilometrů za sekundu, což je 2,7 procenta rychlosti světla.

Černá díra v centru Galaxie není izolovaná, obklopuje ji hustá hvězdokupa. Její centrální část tvoří rychle se pohybující hvězdy o různé hmotnosti a jasnosti. „Jedna z nich, hvězda S2, se chová jako velká osoba sedící před vámi v kině, která vám brání ve výhledu na to, co je důležité. Pohled do samotného středu naší Galaxie je tedy často blokován velmi jasnou hvězdou S2. Existují však krátké okamžiky, kdy můžeme pozorovat blízké okolí centrální černé díry,“ řekl hlavní autor nové studie Florian Peissker.

Snímky hvězd v okolí černé díry
Zdroj: Astrophysical Journal

Pokroky v metodách analýzy i dlouhá doba pozorování umožnily detekovat hvězdu S4716 a potvrdit její krátkou dobu oběhu. Na své dráze se hvězda vždy zdržuje v blízkosti centrální černé díry ve vzdálenosti srovnatelné s rozměry Sluneční soustavy, přičemž nejkratší vzdálenost činí asi 100 astronomických jednotek. Skutečnost, že hvězda na stabilní oběžné dráze je tak blízko a pohybuje se tak rychle v blízkosti supermasivní černé díry, je pro vědce nečekaná.

  • Astronomická jednotka (au) je jednotka vzdálenosti, používaná v astronomii, původně definovaná jako střední vzdálenost Země od Slunce. Vzájemné vzdálenosti planet či jiných objektů Sluneční soustavy vyjádřené v au poskytují relativně názorné měřítko vzdáleností těchto objektů od sebe.

Objev navíc vrhá nové světlo na původ a vývoj rychle se pohybujících hvězd v srdci Mléčné dráhy. „Krátkoperiodická, kompaktní dráha hvězdy S4716 je poměrně záhadná. Hvězdy nemohou snadno vznikat tak blízko černé díry. S4716 musela migrovat dovnitř, například tím, že prošla řadou těsných přiblížení s jinými hvězdami a objekty v hvězdokupě S, což způsobilo, že se její dráha výrazně zmenšila,“ uvedl astrofyzik z přírodovědecké fakulty Michal Zajaček, který se na studii podílel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...