Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.

Kostru objevili v hlavní lodi moderního kostela, jehož počátky sahají přinejmenším do 13. století. Stavba procházela rekonstrukcí, protože se v ní v únoru propadla část podlahy. Podle jáhna Jose Valkeho, který byl přítomen při prvních vykopávkách, jsou důkazy o tom, že kostra patří d'Artagnanovi, poměrně přesvědčivé. U kostry ležela kulka, přesně jak popisovaly historické záznamy, a v hrobě se nacházela také francouzská mince ze 17. století.

Nahrávám video
Zdroj: EBU/BEVRT - Vlaamse Radio en Televisieomroeporganis

„Umístění hrobu navíc naznačuje, že to je významná osoba. Kostra se nacházela na místě, kde stál oltář, a v té době byly pod oltářem pohřbívány pouze královské nebo jiné významné osobnosti,“ doplnil Valke v rozhovoru s místním serverem L1 nieuws. Bezprostředně po nálezu kostry kontaktoval Wima Dijkmana, archeologa, který po d'Artagnanových ostatcích pátrá již 28 let. „Jsem vědec, a tak jsem stále velmi opatrný. Ale mám velká očekávání,“ uvedl Dijkman podle serveru.

D'Artagnanova DNA

Kostru vědci převezli do archeologického ústavu ve městě Deventer na východě země. V polovině března z ní byl odebrán vzorek DNA, který v současné době analyzuje laboratoř v Mnichově. Vzorky své genetické informace laboratoři poskytli potomci d'Artagnanových sourozenců.

Charles de Batz de Castelmore, hrabě d'Artagnan, sloužil jako mušketýr u francouzských králů Ludvíka XIII. a především Ludvíka XIV. Zemřel při obléhání Maastrichtu v roce 1673, pravděpodobně byl zastřelen mušketou. Místo jeho posledního odpočinku dodnes zůstává záhadou.

Příběhy o životě gaskoňského mušketýra inspirovaly v 19. století Dumase k napsání slavného románu. Díky němu je jméno d'Artagnan známé po celém světě, připomíná AFP. Tři mušketýři se dočkali také četných filmových zpracování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...