Arktida zaznamenala nejteplejší léto od začátku měření

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) ve výroční zprávě popsal klimatické změny v Arktidě. Studie zdůraznila zejména rozsah rekordních požárů v Kanadě a tání grónských ledovců. Jde o další z řady letošních zpráv o rekordních teplotních měřeních včetně té od unijní agentury Copernicus, která předpověděla, že letošek bude globálně nejteplejším rokem.

Období od října 2022 do září 2023 bylo v Arktidě šestým nejteplejším od roku 1900. Dosavadní rekordy ale překonalo léto, respektive červenec až září, kdy průměrná teplota dosahovala 6,4 stupně Celsia.

„Hlavním poselstvím naší zprávy je, že je čas jednat,“ uvedl podle agentury AFP v prohlášení šéf NOAA Rick Spinrad. „Naše země i mezinárodní společenství musí výrazně snížit emise skleníkových plynů, které jsou hnacím motorem těchto změn,“ dodal šéf amerického úřadu.

Jak dříve uvedl Copernicus ve zprávě, letošek bude dle předpovědi nejteplejším rokem v historii měření. Arktida se ale otepluje rychleji než oblasti ve středních zeměpisných šířkách, řekl Spinrad.

Na zprávě NOAA, kterou úřad zveřejňuje každý rok už 18 let, se podle AFP podílelo přes osmdesát odborníků ze třinácti zemí. Dokument se soustředil na míru srážek, které v rámci Arktidy dosahovaly výrazných regionálních rozdílů. Zatímco na severu amerického kontinentu bylo letošní léto abnormálně suché, což mimo jiné podpořilo rozsáhlé požáry v Kanadě, naopak ve Skandinávii způsobily vydatné deště záplavy.

Grónsko stejně jako v předchozích letech zaznamenalo úbytek ledové pokrývky, a to i přes nadprůměrné sněžení. Podle NOAA stanice v nejvyšším bodě ledového příkrovu letos 26. června 2023 zaznamenala rekordní teplotu 0,4 stupně Celsia.

Tání grónských ledovců přispívá ke zvýšení hladiny moří, což má důsledky i za hranicemi Arktidy. Jejich kolaps by byl katastrofální, zejména pro pobřežní komunity po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...