Archeologové poprvé prozkoumali Mezinárodní vesmírnou stanici

„Odvážně se vydat tam, kam se dosud žádný archeolog nevydal.“ Tak zní motto projektu, jehož autoři se rozhodli pomocí archeologických metod prozkoumat Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Když se řekne archeologie, asi jen málokdo si představí vesmír – konkrétně Mezinárodní vesmírnou stanici. A přesto právě tam, 400 kilometrů nad povrchem Země, teď první archeologický průzkum proběhl.

Projekt „Čtverec“ neboli SQuARE (Sampling Quadrangle Assemblages Research Experiment) zkoumá šest čtvercových míst na stanici; teď vědci popsali výsledky výzkumů prvních dvou z nich – místa původně navrženého pro vědecké účely a další části stanice u toalety. Proč se ale o ně zajímají právě archeologové?

Lokalita zkoumaného místa na ISS
Zdroj: PLOS ONE

Cílem unikátního výzkumu totiž je popsat rozdíly mezi tím, pro co byly dané lokality na ISS navržené a zkonstruované, a tím, jak se v současnosti doopravdy využívají. A také tím, jak se využití měnilo v průběhu existence stanice. Pokud by se to podařilo popsat, mělo by to význam nejen pro samotné poznání historie zatím nejúspěšnější vesmírné stanice lidstva, ale i praktické dopady. Vedení ISS se totiž snaží stanici využívat stále účinněji. Ale ještě větší dopady to může mít pro budoucí kosmické stanice, jako má být například Gateway (Brána) u Měsíce, kde bude cílem dokonalé využití doslova každého centimetru čtverečního.

Suché zipy místo vědeckého výzkumu

Badatelé zjistili – a na stránkách odborného časopisu PLOS ONE popsali –, že reálné využití zmíněných míst neodpovídá tomu, jak byla původně zamýšlena. Samotný výzkum trval šedesát dní a proběhl už předloni, výsledky ale vyšly až nyní.

Zatímco prvotním účelem metr krát metr velkého prostoru číslo jedna byl vědecký výzkum, reálně v době průzkumu sloužil astronautům a kosmonautům na palubě stanice spíše jako skladiště. Konkrétně tam posádka odkládala obrovské množství suchých zipů. Ty se na ISS využívají prakticky neustále, a to k udržení nejrůznějších předmětů na místě, aby se v mikrogravitaci jen tak nevznášely. Také druhé místo nesloužilo svému původnímu poslání, lokalita u toalety totiž namísto údržby slouží jako odkladiště toaletních potřeb a jednoho téměř nevyužívaného počítače.

Autoři práce zdůrazňují, že pro svůj originální výzkum mohli využít i jiné metody, jako jsou například rozhovory s posádkou. Místo toho vsadili na archeologii, tedy stopování původu nalezených artefaktů. Ta totiž umožňuje rozpoznat a popsat dlouhodobější vzorce chování, které respondenti nejsou schopni nebo dokonce ochotni vyjádřit, vysvětlují vědci.

Techniky, které nasadili, by chtěli využívat i v budoucnu. Historie kosmických letů je už totiž tak dlouhá, že pamětníci prvních výprav již vymírají a současně přibývá míst a předmětů, jež jsou důležité a jen špatně popsané. Současně by se tyto postupy daly použít i pro výzkum míst v jiných odlehlých, extrémních nebo nebezpečných prostředích.

V tomto případě byla použitou technikou klasická archeologická sondáž. Vědci v ní vytipují nějaké místo a detailně ho analyzují, získají tak vhled i do kontextu celého prostoru. V případě ISS samozřejmě nemohli na místě kopat, ale navíc se na místo ani nemohli osobně podívat. Proto poprosili astronauty, aby vybraná místa den co den po dva měsíce fotili – archeologové pak jen analyzovali snímky a předměty zachycené na nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 16 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...