Archeologové objevili v Mexiku přes tisíc let starý mayský palác

Archeologové objevili na východě Mexika pozůstatky více než tisíc let starého mayského paláce. Na 55 metrů dlouhou a 15 metrů širokou stavbu narazili badatelé na nalezišti Kulubá, jež leží asi sto kilometrů západně od známého letoviska Cancún na poloostrově Yucatán, informovala agentura Reuters.

Budova je součástí rozsáhlejšího komplexu, v němž se nacházejí také dvě obývací místnosti, oltář a velká pec kruhového tvaru. Archeologové odkryli rovněž část pohřebiště a nyní doufají, že jim analýza ostatků poskytne nové informace o místních mayských obyvatelích.

„O charakteristikách architektury v tomto regionu na severovýchodě Yucatánu víme velmi málo. Jedním z našich hlavních cílů, společně s ochranou a obnovou kulturního dědictví, je studium architektury v Kulubě,“ prohlásil Alfredo Barrera Rubio, jeden z vedoucích archeologů na místě. „Toto je jen začátek (naší) práce. Odkrýváme zatím pouze jednu z největších staveb na nalezišti,“ dodal s tím, že místo by se spolu s dalšími nálezy mohlo stát vyhledávanou turistickou atrakcí.

Jak ochránit historii

Nalezený palác byl podle vědců využívaný ve dvou obdobích mayské civilizace, a to v pozdně klasickém období mezi lety 600 a 900 našeho letopočtu a na konci klasického období mezi lety 850 a 1050.

Vědci nyní přemýšlejí, jak nově odkryté nálezy co nejlépe uchránit před vlivem počasí. „Jednou z možností, které se nabízejí, je využít při ochraně vegetaci,“ prohlásila jedna ze členek vědeckého týmu. „To by znamenalo znovu zalesnit určitá místa tak, aby stromy poskytly ochranu před přímým slunečním svitem, větrem a dalšími živly pro ty stavby, na nichž je stále část původního barevného nátěru,“ dodala.

Vznik mayské civilizace, jedné z největších a nejpokročilejších na západní polokouli, se datuje několik tisíciletí před naším letopočtem. Vrcholu dosáhla po roce 800 našeho letopočtu, kdy se rozkládala na území dnešního jižního Mexika, Guatemaly, Belize a Hondurasu. Následoval však nebývale rychlý a záhadný úpadek, jehož příčiny se vědcům zatím nepodařilo prokazatelně vysvětlit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...