Archeologové objevili „dánské Stonehenge“

Dánští archeologové objevili pravěké naleziště, které pravděpodobně pochází z doby před zhruba čtyřmi tisíci lety a jehož struktura připomíná známé monumenty Stonehenge a Woodhenge v Anglii.

Stavbu ve tvaru kruhu o průměru přibližně třicet metrů tvoří asi 45 dřevěných kůlů umístěných asi dva metry od sebe. Vědci ji odkryli při výstavbě sídliště ve městě Aars na severu Dánska.

„Je to objev, který se podaří jednou za život,“ řekla agentuře AFP kurátorka muzea Vesthimmerlands Sidsel Wåhlinová. „Na (ostrově) Bornholm bylo objeveno několik malých dřevěných kruhů, které byly považovány za sluneční chrámy kvůli mnoha kamenným slunečním kotoučům, které se tam našly,“ uvedla. „Pokud vím, jedná se o první takový kruh, který jsme mohli řádně prozkoumat.“

Meč z bronzu, hroty z křemene

Vše začalo objevem bohaté osady z rané doby bronzové (1700 až 1500 před naším letopočtem) a pozoruhodného hrobu obsahujícího bronzový meč, vysvětlila vědkyně. „Když jsme s kolegou otevřeli novou část výkopu, ukázalo se, že dům a plot, které jsme chtěli odkrýt, jsou vchodem do velmi dobře rozvržené, mírně oválné stavby,“ popsala Wåhlinová.

V pondělí zahájili archeologové další vykopávky, aby datovali stavbu, jejíž stáří se nyní odhaduje na pozdní neolit (asi 2000 let před naším letopočtem), a určili její životnost a funkci. „Hledáme rituální nástroje, jako jsou křemenné hroty šípů a dýky,“ popsala Wåhlinová. Zaměří se také na vnitřní stranu kruhu, aby podle britského vzoru identifikovala možný menší kruh.

Dřevěný kruh se nachází v archeologům dobře známém prostředí, které zahrnuje také malý dřevěný kruh, který nebyl nikdy odkryt, a významné pohřebiště s mohylami z pozdního neolitu.

Podle Wåhlinové pomohou vykopávky vysvětlit vazby regionu na další evropské národy takzvané kultury zvoncových pohárů z období pozdního neolitu a počátku doby bronzové. „V této části Dánska je patrný silný vliv této kultury, a to i v keramice či hrobech lučištníků. Tento kruh v současné době naznačuje silné spojení se světem britského henge (typ pravěkého rituálního kruhového monumentu, pozn. red.),“ dodala archeoložka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...