Archeologové našli důkazy o nejstarší kosmetice. Pocházejí z území dnešního Slovinska

Trojice vědců ze slovinského Institutu pro ochranu kulturního dědictví Slovinska našla při vykopávkách v povodí Drávy důkazy o nejstarším známém používání kosmetiky. Objev keramické lahvičky, v níž byla kosmetika uložená, archeologové popsali v odborném časopise Journal of Archaeological Science.

Nález má velmi zajímavou historii. Už roku 2014 odkryli archeologové v lokalitě Zgornje Radvanje nedaleko východoslovinského Mariboru drobnou lahvičku neznámého účelu. A brzy poté se začaly nacházet velmi podobné lahvičky i jinde v tomto regionu – během několika let jich vědci našli přibližně stovku.

Pro archeology byly hádankou. Zpočátku se domnívali, že jde o druh dětské hračky, případně o nádobku na léčiva. Lahvičky byly příliš drobné na to, aby měly nějaký jiný praktický význam. 

Analýzy odhalily, že flakonky jsou v horní části provrtané, což naznačuje, že bývaly zavěšené na nějaké šňůrce, možná na opasku, možná kolem krku. Zásadní změnu poznání ale přineslo až prozkoumání vnitřku nádobek.

Kosmetika na cesty

Vědci analyzovali asi desítku lahviček, všechny měly podobný obsah – stopy po minerálu, který se jmenuje cerusit. Tvoří nápadné krystaly a v minulosti se po semletí používal jako běloba pro přípravu barev a kosmetických přípravků.

Kromě cerusitu vědci našli v lahvičkách také stopy po tuku živočišného původu, včelím vosku a rostlinných olejů a poblíž nádobek se nacházely tenké dlouhé kamenné nástroje.

Z kombinace těchto nálezů podle autorů výzkumu vyplývá, že se nadrcený cerusit nanášel tenkými pomůckami na lidskou kůži, oleje a tuky pomáhaly v trvalosti nánosu a včelí vosk k zapečetí flakonů. Šlo tedy o kosmetiku svého druhu.

Cerusit
Zdroj: Wikimedia Commons

Archeologové flakony datovali do doby mezi lety 4350 a 4100 před naším letopočtem, což z nich dělá jednoznačně nejstarší známý důkaz o používání kosmetiky v Evropě a zřejmě i na celém světě.

Smysl této kosmetiky není jasný, mohla sloužit k rituálním nebo loveckých účelům, ale mohly fungovat i pro nějakou kombinaci těchto funkcí. Vědci předpokládají, že tyto lahvičky vytvořili a používali lovci a sběrači, kteří patřili k takzvané lasinjské kultuře, jež byla v pravěku rozšířená na Balkánském poloostrově.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...