Archeologové na severu Guatemaly našli zřejmě nejstarší důkaz mayského kalendáře

Archeologové na severu Guatemaly našli zřejmě nejstarší důkaz mayského kalendáře. Dva malované kousky zdiva z předkolumbovského naleziště San Bartolo podle nich pochází z let asi 300 až 200 před naším letopočtem, dosud nejstarší důkaz o mayském kalendáři byl z doby kolem roku 100 před naším letopočtem. Uvádí se to ve studii zveřejněné ve středu v časopise ScienceAdvances.

Naleziště San Bartolo je jedinečné díky nástěnným malbám v tamní pyramidě, kterou proto někteří označují za mayskou Sixtinskou kapli. Tisíce fragmentů zdiva z pyramidy nazvané Las Pinturas (Malby) zkoumal tým expertů deset let. Díky radiokarbonové metodě identifikoval i stáří dvou kousků, na nichž je tečka a linka nad hlavou jelena. Fragmenty podle nich byly v letech 200 až 300 před naším letopočtem součástí kalendáře, který měl 260 dnů.

„Bylo to ohromující zjištění. Jsme přesvědčeni, že tyto kousky byly součástí mayského kalendáře a označovaly sedmý den jelena,“ řekl jeden z autorů studie David Stuart z Texaské univerzity. „Kousky pochází z místa, které pravděpodobně sloužilo jako astronomická observatoř či jako jakési architektonické hodiny,“ dodal Stuart.

Pokročilá civilizace žila s očekáváním katastrofy

Dávní předci dnešních Mayů, kteří žijí na jihu Mexika v oblasti Yucatánu a v části Guatemaly, Salvadoru, Hondurasu či Belize, vybudovali vyspělou civilizaci, která největší rozkvět zažívala zhruba v letech 250 až 900. Měli také velice propracovaný systém měření času založený na astronomických pozorováních.

Používali několik kalendářů pro různé účely a jejich kalendář byl tak vlastně propletencem několika cyklů, jež se neustále opakovaly. Pro běžné využití měli solární rok (haab) o 365 dnech a pro věštecké účely sloužil sakrální rok (tzolk'in) o 260 dnech. Tyto cykly se po 18 980 dnech (52 letech) setkaly a cyklus se vrátil na začátek.

Na konci delších cyklů očekávali Mayové nějakou katastrofu, kterou ale mohla být zrovna tak válka, jako sucho, povodně či nálet kobylek. V jejich pojetí ovšem nešlo o zánik, nýbrž o transformaci v nový cyklus. Z fantazijních výkladů mayského kalendáře někteří v novodobé historii už několikrát určili datum konce světa. Naposledy to podle některých výkladů mělo být 21. prosince 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...