Archeolog čelí podezření, že stáří desítek lebek odhadl úmyslně špatně

Německé úřady podezírají archeologa, že záměrně špatně odhadl stáří lebky neandertálce, kterou objevil před 27 lety. Domnívají se, že se podobně „spletl“ až u čtyř desítek dalších svých nálezů, a proto se začaly věcí zabývat, napsal server The Times.

Archeolog, jehož jméno úřady nezveřejnily, našel v roce 1997 v Ochtendungu v západoněmecké spolkové zemi Porýní-Falc kus lidské lebky. Spolu s dalšími dvěma kolegy slavnostně oznámil, že jde o dost možná nejstarší exemplář jakéhokoli druhu člověka, který byl kdy v Německu objeven. Lebka podle něho jen stěží mohla patřit druhu Homo sapiens a podle odhadu je z doby zhruba 165 tisíc let před naším letopočtem.

Ukázalo se však, že slavný „neandertálec z Ochtendungu“ nebyl ani neandertálec, ani nijak zvlášť starý. Dochovaná lebka totiž patřila člověku, který žil v sedmém nebo osmém století našeho letopočtu. Z velkého objevu se proto může stát jeden z největších skandálů německé archeologie za několik desetiletí, píše The Times.

Úřady spolkové země začaly jednoho z archeologů vyšetřovat kvůli podezření, že záměrně manipuloval s mnoha svými nálezy. Počítají mezi ně i nejméně jednadvacet lidských lebek, u kterých špatně odhadl jejich stáří, přičemž dohromady může jít až o devětatřicet exemplářů. První zpochybnění jeho odhadů přišlo v roce 2015.

„Ujistili jsme veřejnost a zejména akademickou obec, že o výsledcích vyšetřování budeme nadále informovat, abychom zabránili dalším škodám ve výzkumu,“ uvedla státní tajemnice spolkového ministerstva vnitra Simone Schneiderová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...