Arabská sonda Naděje dorazila na oběžnou dráhu Marsu. Budou ji následovat čínská a americká

Nahrávám video

Sonda Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů v úterý 9. února dorazila k Marsu a byla navedena na oběžnou dráhu. Už ve středu se k rudé planetě dostane také čínský aparát Tchien-wen, který má za tři měsíce spustit na povrch rudé planety robotické vozítko. Příští týden tam také hodlá přistát americká vesmírná agentura NASA se svým dalším automatickým průzkumníkem Perseverance.

Sonda Amal se vydala na cestu 21. července z japonského vesmírného střediska Tanegašima. Jejím úkolem bude z oběžné dráhy monitorovat atmosféru Marsu a zaznamenávat klimatické změny. Vůbec poprvé půjde o zkoumání plynného obalu této planety v různých obdobích roku, který na Marsu trvá téměř 687 pozemských dnů.

Tato výprava je významným milníkem v kosmickém výzkumu Spojených arabských emirátů; mimo jiné jde o první arabskou meziplanetární misi. Abú Zabí už má ale další smělé plány v dobývání vesmíru: v roce 2024 chtějí SAE na Měsíc poslat vlastní lunární vozítko.

Čínský robotický výzkumník, kterého se sonda Tchien-wen pokusí spustit na povrch Marsu v květnu, by měl bádat v oblasti Utopia Planitia na severní polokouli rudé planety po dobu 90 dní. Pokud bude přistání úspěšné, stane se Čína teprve třetí zemí, které se podařilo na sousední planetu úspěšně dopravit vědecké zařízení; po USA a bývalém Sovětském svazu. Sovětská mise se dá ale považovat jen za částečně úspěšnou - přistávací modul mise Mars-3 sice povrchu dosáhl, ale značně nekvalitní signál vysílal jen po 14,5 sekundy a pak se odmlčel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...