Apollo 11 ve spárech popkultury: potkalo komiksového supermana i inteligentní auta

Když lidé před 50 lety poprvé přistáli na Měsíci, byla to pro mnohé Američany jedna z nejdůležitějších událostí v dějinách – ve velkém výzkumu Pew Research Center se přistání umístilo jako sedmá největší věc v dějinách. Není divu, že se tolikrát objevuje v kulturních i popkulturních odkazech.

Už let a přistání Apolla na Měsíci změnily mediální svět: sledovalo ho nejméně 53 milionů amerických domácností a přes 600 milionů diváků po celém světě. Do té doby se televizi nikdy nepodařilo oslovit tolik diváků – bylo to asi 18 procent všech lidí, kteří tehdy na Zemi žili.

Stříbrné plátno i televizní dokumenty

Samotná cesta na Měsíc byla natočena ve filmové podobě několikrát, nejznámější jsou zpracování z roku 1996 (Apollo 11) a roku 2009 (Moonshot). Kromě dramatizací existuje také bezpočet dokumentů o osudu letu a jeho účastníků – naposledy vznikl jeden letos v režii Todda Douglase Milera:


Zajímavým způsobem přibližuje události Apolla 11 dětský celovečerní animovaný film Cesta na Měsíc 3D (Fly me to the Moon), který sleduje osud tří much, jež úmyslně proniknou do helem prvních lidských cestovatelů na Měsíc a tímto způsobem ho dosáhnou ještě před lidmi. Buzze Aldrina v něm namluvil pravý Buzz Aldrin:

Téma pro filmovou popkulturu

Ikonických momentů z přistání Apolla 11 na Měsíci se ale zmocnila také filmová zábava pro teenagery i dospělé. Je například hlavní zápletkou akčního filmu Transformers 3 (Transformers: Dark of the Moon). Mise Apolla 11 je v něm vydávána jen za záminku, jak by americká vláda mohla prostudovat mimozemské artefakty rasy inteligentních automobilů, které předtím odhalila na Měsíci: 


Důležitou součástí zápletky je přistání na Měsíci i v třetím pokračování filmové série Muži v černém. Apollo 11 v něm dopraví na Lunu ochranný štít chránící Zemi před mimozemskou invazí rasy Bogloditů: 

Události Apolla 11 se objevují také v tom vůbec nejslavnějším a nejlépe hodnoceném filmu o reálných vesmírných dobrodružstvích – v Apollu 13 Rona Howarda. Skupina budoucích astronautů se v něm shromáždí v domě Jima Lovella (budoucí velitel mise Apollo 13) a sledují přímý přenos prvních Armstrongových kroků na Měsíci:

Alternativní dějiny USA, v nichž existují superhrdinové s výjimečnými schopnostmi – to je film Watchmen podle komiksové předlohy Alana Moorea převedený na filmové plátno Zackem Snyderem roku 2009. V úvodní pasáži jsou obrazově popsané klíčové okamžiky těchto alternativních moderních amerických dějin – mimo jiné i moment přistání člověka na Měsíci.

Neila Armstronga tam ale nefotografuje Buzz Aldrin, nýbrž Dr. Manhattan, modrý superhrdina s téměř neomezenými schopnostmi. Armstrong přitom potichu říká slavnou větu, kterou ve skutečnosti nikdy neřekl: „Good Luck, Mr. Gorsky!“

Malá měsíční hudba

Astronauti po přistání na Měsíci sice poslouchali klasiku, ale mise Apolla 11 pronikla také do oblasti populární hudby. 

Záběry ze startu a přistání na Měsíci se staly oficiální znělkou „matky všech hudebních televizí“ MTV, když roku 1981 startovala. Jedním z důvodů bylo, že se stanice chtěla přidat k nejdůležitějšímu okamžiku lidstva – druhým argumentem pak, že záběry NASA byly zdarma:

Britská televizní stanice BBC přenášela roku 1969 přistání ve velkolepém programu – básně  během něj recitovali například slavní herci Ian McKellen nebo Judi Denchová. A speciálně pro tuto příležitost přišla kapela Pink Floyd s originální instrumentální skladbou Moonhead. Dodnes se jedná o jednu z nejméně známých skladeb této skupiny, nebyla totiž oficiálně nikdy vydaná:

Ve stejném pořadu zazněla také skladba Davida Bowieho „Space Oddity“, která sice také pochází z roku 1969, ale s přistáním lidí na Měsíci nemá nic společného – vztahuje se k filmu Vesmírná Odyssea 2001:

Apollo 11 ale inspirovalo nejen americké a britské umělce. Přistání na Měsíci se stalo také základem videoklipu německé kapely Rammstein Amerika:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...