Antarktidu zasáhlo od léta přes 30 tisíc otřesů země. Vliv na ztrátu ledovců je neznámý

Antarktida od konce srpna zaznamenala více než 30 tisíc otřesů, což představuje nezvyklý nárůst seismické aktivity na tomto vzdáleném sněhem pokrytém kontinentu. S odkazem na vědce z národního seismologického střediska na Chilské univerzitě o tom napsala agentura Reuters.

Menší otřesy a jedno větší zemětřesení o síle šesti stupňů byly zaznamenány v Bransfieldově průlivu, což je asi 96 kilometrů široká oceánská úžina mezi Jižními Shetlandy a Antarktickým poloostrovem.

V blízkosti průlivu se střetává několik tektonických desek a mikrodesek, což vede k poměrně častým otřesům. V posledních třech měsících jich ale podle chilských vědců bylo až nezvykle mnoho. „Většina seismicity je soustředěna na začátku sekvence, zejména v průběhu září, kdy bývá i více než tisíc zemětřesení denně,“ uvedlo středisko.

Zemětřesení mění tvář kontinentu

Zemětřesení jsou tak častá, že samotný průliv, který se dříve rozšiřoval zhruba o sedm až osm milimetrů za rok, se nyní rozpíná tempem 15 centimetrů ročně, uvedlo středisko. Ředitel střediska Sergio Barrientos poznamenal, že rozpínání dosahuje zhruba dvacetinásobku původního stavu, což znamená, že se ostrovy stále rychleji vzdalují Antarktickému poloostrovu.

Poloostrov je jedním z nejrychleji se oteplujících míst na Zemi a vědci pečlivě sledují dopad měnícího se klimatu na jeho ledovce. Klimatolog Raul Cordero ze Santiagské univerzity řekl, že zatím není jasné, jak velký vliv na ledovou pokrývku otřesy mají. „Neexistují důkazy svědčící o tom, že by tento druh seismické aktivity významně ovlivňoval stabilitu polárních ledových čepic,“ uvedl Cordero.

Proč je Antarktida tak důležitá

Podle nedávných simulací, které vytvořil postupimský Institut pro výzkum oteplování klimatu, Postupimská univerzita a newyorská Kolumbijská univerzita, budou města jako New York, Tokio, Londýn, Hamburk a mnohá další tvrdě postižena budoucím zvýšením hladiny moří.

Simulace vědců z německé Postupimi potvrzují, že pokračuje velmi pomalý, ale neúprosný proces: v případě růstu teplot o čtyři stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou se úroveň moře zvedne o šest a půl metru, píše italský deník La Repubblica.

„To, co dnes ztrácíme v Antarktidě, je ztraceno navždy,“ uvádějí vědci z postupimského institutu. Jejich studie ukazuje účinky růstu teplot na ledovce v Antarktidě. „Antarktida obsahuje více než polovinu sladké vody na světě, která je zmrazená ve velké ledové čepici silné až pět kilometrů,“ říká hlavní autorka studie Ricarda Winkelmannová z Postupimské univerzity.

A protože se voda v oceánu a vzduch nad ním oteplují kvůli emisím skleníkových plynů, ztrácí bílá pokrývka jižního pólu na objemu a stává se nestabilní. Z důvodu rozlehlosti Antarktidy je její potenciál vyvolat zvýšení hladiny moří obrovský: již při oteplení o dva stupně způsobí tání ledovců a odtok vody do oceánu zvýšení hladiny o 2,5 metru. Oteplení o čtyři stupně vyvolá zvýšení hladiny o šest a půl metru a oteplením o šest stupňů se hladina zvedne téměř o 12 metrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...