Antarktida zažila extrémně chladnou zimu. Teplota klesla až na 79,4 stupně pod nulou

Rok 2021 zatím patří globálně mezi ty nejteplejší v dobách měření. O to překvapivější se může zdát, že v Antarktidě patřilo uplynulých šest měsíců k nejchladnějším v historii. Poslední zářijový den například naměřili na stanici Vostok 79,4 stupně pod nulou.

„V období polární noci, tedy od dubna do září, byla průměrná teplota minus 60,9 stupně Celsia, což je pro tyto měsíce téměř rekord,“ uvedlo americké Národní středisko pro údaje o sněhu a ledu (NSIDC).

Pro celý antarktický kontinent byla zima roku 2021 druhou nejchladnější v historii, přičemž „teplota za červen, červenec a srpen byla o dva stupně Celsia vyšší než průměr za období 1981 až 2010, kdy činila minus 62,9 stupně Celsia,“ uvádí se ve zprávě NSIDC.

„Na Amundsen-Scottově stanici na jižním pólu se jedná se o druhou nejstudenější zimu v historii, hned za rokem 2004,“ uvedl NSIDC. Teploty extrémně poklesly i na stanici Vostok, 30. září zde dokonce naměřili 79,4 stupňě pod nulou. 

Tyto neobvykle chladné měsíce vědci přisuzují tomu, že déle trval polární vír, který izoluje chladnou Antarktidu od okolního, teplejšího světa. Podle údajů amerických vědců byl silný polární vír pozorován i v horních vrstvách atmosféry –⁠ tam vedl k ozónové díře, která byla letos výraznější než v minulých letech.

  • Polární vír (neboli polární vortex či polární cyklóna) je oblast nízkého tlaku v horních vrstvách atmosféry, která se vyskytuje kolem pólů. V atmosféře Země jsou normálně dva polární víry, které se nacházejí v oblastech severního a jižního pólu. Každý z nich představuje stálou rozsáhlou oblast nízkého tlaku. Polární víry se nacházejí ve střední a horní troposféře a zasahují i do stratosféry. Pod nimi leží velká masa studeného, hustého arktického vzduchu.

Ani v době antarktického léta se jižní pól pořádně neohřeje. Na Amundseně-Scottově stanici, která leží jen sto metrů od jižního pólu, je totiž průměrná měsíční teplota v létě minus 28 °C. Podle Národního střediska pro údaje o sněhu a ledu extrémní chlad nad Antarktidou pomohl v srpnu zvýšit množství mořského ledu v okolí kontinentu na páté nejvyšší v historii měření.

Národní vědecká nadace, která řídí americký antarktický program, upozorňuje, že zimní teploty mají minimální dopad na vědecký výzkum na pólu –⁠ tamní podmínky jsou v zimě tak nesnesitelné, že většina terénních prací je plánovaná na antarktické léto.

Amundsen-Scottova stanice
Zdroj: ČT24

Není to důkaz o zpomalení oteplování

Vědci upozorňují, že tato zpráva se nedá vykládat jako popření probíhající klimatické změny způsobené člověkem. Jedna extrémně chladná zima je sice zajímavá, ale sama o sobě nic nemění na dlouhodobém vývoji, kterým je rychlé oteplování.

„Jedním z takových příkladů je ochlazení, ke kterému může dojít v důsledku náhlých změn v atmosférické cirkulaci a které nemusí souviset se změnou klimatu,“ uvedl pro stanici CNN Tom Slater, výzkumný pracovník Centra pro polární pozorování a modelování na univerzitě v Leedsu. „Dobrý příklad je Texas. Jeho části zažily na začátku letošního roku extrémně chladné počasí, když se vzduch z Arktidy tlačil na jih. Ale při pohledu na dlouhodobé změny teplot zjistíme, že Texas je nyní v průměru o 1,5 stupně teplejší než před sto lety.“

Antarktida navíc loni 6. února zaznamenala i opačný teplotní rekord. Výzkumná stanice Esperanza naměřila nejvyšší teplotu 18,3 °C stupně. Tím byl překonán předchozí rekord pro oblast Antarktidy (kontinentální, včetně pevniny a okolních ostrovů) 17,5 °C zaznamenaný v březnu 2015 na stejné stanici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...