Antarktické ledovce se zmenšují nejrychleji v dějinách

Vědci z Houstonské univerzity využili pokročilý systém dálkového snímkování na detailní prostudování tří ledovců na jižním pólu. Výsledky podle autorů vyvolávají obavy ohledně globálních klimatických rizik – jak současných, tak těch budoucích.

Výzkumníci popsali nečekaně rychlý ústup ledovců Pope, Smith a Kohler v oblasti Amundsenova moře v západní Antarktidě v odborném časopise Nature Geoscience. Rychlost změn je podle autorů bezprecedentní.

„Díky nové generaci radarových satelitů jsme v posledních letech mohli sledovat rychlejší mizení ledovců, než jaké kdy bylo pozorováno u ledovců kdekoliv na celém světě. Je to varovné znamení, že se situace vůbec neuklidňuje, ani nestabilizuje. A mohlo by to mít vážné důsledky pro rovnováhu celého ledovcového systému v této oblasti,“ komentoval výsledky hlavní autor článku Pietro Milillo.

Družice sledují ledovce

Vědci pro tento výzkum použili velmi moderní metodu – sledování ledovců ze satelitů. Jde o dvě specializované družice TanDEM-X a COSMO-SkyMed, na analýze se podíleli kromě expertů z Houstonské univerzity i vědci z Kalifornské univerzity v Irvine a ze tří národních kosmických agentur: NASA, Německého střediska pro letectví a kosmonautiku a Italské kosmické agentury.

„Problém je v tom, že jsme zjistili obrovskou rychlost ústupu ledu – tak vysokou, že vidíme, že by tání těchto tří menších ledovců mohlo ve skutečnosti zrychlit tání nedalekého velkého Thwaitesova ledovce,“ popisuje Milillo.

Ledovce Pope, Smith a Kohler brání tomu, aby se k Thwaitesově ledovci dostávala teplejší mořská voda. „V Antarktidě ledovce netají kvůli interakci se sluncem. Tají proto, že se čím dál větší části ledovce dostávají do kontaktu s oceánskou vodou,“ doplňuje.

Thwaitesův ledovec
Zdroj: Wikimedia Commons

Extrémní podmínky brání výzkumu

Na jižním pólu panují extrémní klimatické podmínky a polovinu roku převažuje tma, což omezuje možnosti výzkumu přímo na místě. Ostatně Antarktida je tak vzdálená, že nejbližšími lidmi jsou často astronauti na palubě Mezinárodní vesmírné stanice na oběžné dráze.

„Radar je pro tyto aplikace ideální. Krása radaru spočívá v tom, že dokáže proniknout mraky. Může hledat za jakýchkoli povětrnostních podmínek. Je to také aktivní senzor, takže se nemusíme spoléhat na sluneční světlo,“ vysvětluje Milillo.

„V minulosti jsme museli čekat několik let, abychom nashromáždili dostatek užitečných dat. Z tohoto důvodu jsme mohli pozorovat pouze dlouhodobé trendy. Teď ale můžeme sledovat ústup ledu na měsíční bázi a můžeme zachytit úplně novou úroveň detailů, které pomohou zlepšit modely ledovců a následně zpřesnit naše odhady zvyšování hladiny moří,“ popisuje badatel.

Kdyby roztála Antarktida

„Pokud by veškerý led nad plovoucí linií v Antarktidě roztál, hladina moře by se zvedla v průměru o 58 metrů,“ upozorňuje Milillo.

„Pokud se potvrdí signály, které sledujeme, bude se zmenšovat množství ledu jak z Antarktidy, tak i Grónska. A s tím se bude zvyšovat hladina moří. Pokud všechny tyto ledovce roztají, hladina moře by se mohla rychle zvýšit. Vzhledem k tomu, že 267 milionů lidí na celém světě žije na pevnině ve výšce menší než dva metry nad hladinou moře, mohlo by dojít k náhlé migraci. Také poklesy půdy by nakonec mohly vést k potopení velkých staveb v ohrožených lokalitách,“ nastiňuje vědec možné scénáře.

„Proto by se lidé měli o tuto problematiku zajímat. I když to neovlivní jejich život, ovlivní to život jejich dětí a vnoučat,“ dodává.

Nové stroje přinesou nová data

Milillo se prozatím soustředí na blízkou budoucnost, včetně plánů NASA na rok 2023, kdy chce vypustit družici NISAR, která má poskytovat ještě větší množství dat a jejich častější sběr než současný nejmodernější radar. Družice, známá také jako NASA-ISRO SAR, bude měřit změny ekosystémů, dynamických povrchů a ledových mas a poskytne Milillovi a dalším vědcům odvážnější obraz proměnlivé Země. 

Výzkumný tým plánuje rozšířit vědecké poznatky získané z relativně malých a méně prozkoumaných ledovců Pope, Smith a Kohler na jejich obří a křehké sousedy v západní Antarktidě – ledovce Thwaites a Pine Island – a také na celý antarktický ledovcový systém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 13 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
včera v 20:56

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
včera v 14:54

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
včera v 12:05

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
včera v 11:20

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
včera v 10:59

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
včera v 08:25
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...