Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.

Studie trvala celkem 24 let a sledovala zdravotní stav více než 1,2 milionu dánských dětí. Nenašla žádnou souvislost mezi očkováním látkami, které obsahují hliník, a autoimunitními, atopickými, alergickými nebo neurovývojovými onemocněními. Jde o další velmi silný důkaz, že pseudovědecká podezření, která naznačují, že by vakcíny mohly způsobovat například autismus, nejsou založená na důkazech.

Studie vyšla v časopise Annals of Internal Medicine v polovině července, jen měsíc poté, co americký ministr zdravotnictví a sociálních služeb Robert F. Kennedy mladší požádal vládní poradní skupinu pro vakcíny, aby prověřila desítky vakcín s obsahem hliníku, které se používají již téměř sto let. Ze stejných důvodů už zdravotnická komise pod jeho vedením zakázala pro děti vakcíny s látkou thimerosal, s níž jsou spojené podobné obavy jako ohledně hliníku.

Hliník a vakcíny

Přídavné látky neboli adjuvans na bázi hliníku se často používají v dětských vakcínách proti záškrtu, tetanu a černému kašli, Haemophilus influenzae typu b, vakcínách proti hepatitidě A a B a dalších. Působí v nich rovnou několika způsoby, přičemž všechny zvyšují účinnost očkovací látky. Jednak tyto substance podporují silnější aktivaci imunitních buněk, což vede k produkci většího množství protilátek, ale také prodlužují působení antigenu (část viru nebo bakterie, proti které vakcína cílí), což dává imunitnímu systému více času na reakci. V důsledku je tedy vakcína nejen účinnější, ale současně šetrnější, protože pro uspokojivý účinek stačí menší množství antigenu.

„Přestože se očkování dětí vakcínami s přídavkem hliníku používá po celém světě již mnoho desetiletí a je obecně považováno za bezpečné, obavy z možného poškození (zdraví) se stále vracejí,“ uvedli autoři práce. S podezřením, že vakcíny mohou způsobovat autismus, přišel britský gastroenterolog Andrew Wakefield v roce 1998. Jeho teorie sice byla mnohokrát vyvrácena, ale mýty o údajně nebezpečných látkách ve vakcínách se šíří dál – zejména po covidové pandemii a vzniku mRNA vakcín, které část společnosti nepřijala.

Zájem státu

V zájmu každého státu je, aby měl zdravou populaci a nemusel na lékařskou péči vynakládat finance zbytečně – proto se účinky očkovacích látek detailně sledují. V Dánsku to má za úkol Statens Serum Institut v Kodani, jehož experti vedli celostátní studii, která využívala údaje z registru o očkování dětí a obsahu hliníku, výsledcích a potenciálních matoucích faktorech v prvních dvou letech života u více než 1,2 milionu dětí narozených v Dánsku v letech 1997 až 2018.

Drtivá většina ze sledovaných dětí byla očkována vakcínami, které hliník obsahují, jen 1,2 procenta z nich dostalo očkovací látky bez tohoto prvku. Vědci se zaměřili na výskyt padesáti různých chronických onemocnění – od alergií a astmatu přes autoimunitní choroby až po poruchy autistického spektra. Zajímalo je, jestli děti, které dostaly „hliníkové“ vakcíny, mají větší pravděpodobnost vzniku těchto problémů. To se nepotvrdilo.

„Tato celostátní kohortová studie nenašla důkazy podporující zvýšené riziko autoimunitních, atopických nebo alergických či neurovývojových poruch spojených s expozicí vakcínám s přídavkem hliníku v raném dětství,“ napsali autoři práce. „U většiny výsledků neodpovídala zjištění mírnému až velkému relativnímu zvýšení rizika, ačkoli malé relativní účinky, zejména u některých vzácnějších poruch, nebylo možné statisticky vyloučit,“ dodali vědci.

Poslední věta tohoto prohlášení je důležitá zejména proto, že ukazuje poctivost výzkumu: autoři sice nenašli žádné důkazy o tom, že by se taková pravděpodobnost vyskytla, ale existují nemoci, kde to zkrátka vyloučit nelze. Proč? Protože jsou výjimečně vzácné a vyskytují se jen třeba u jednoho dítěte z milionu: ani vzorek zahrnující 1,2 milionu zkoumaných dětí pak není dostatečně velký.

Pokud by takový problém přesto existoval, měl by v populaci statisticky velmi malý dopad, který by objektivně měl oproti benefitům, jež vakcíny přinášejí, zanedbatelný společenský efekt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 8 mminutami

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 18 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 19 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 22 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 23 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.