Ani smrt nás nerozdělí. Starověcí Italové se nechávali běžně pohřbívat se svými zvířaty

V dnešní severní Itálii se lidé před více než dvěma tisíci lety nechávali pohřbívat společně se psy, prasaty a jinými zvířaty. Výzkum švýcarských a italských vědců na místě antické osady, který byl publikován v odborném časopise PLOS ONE, má pro společné pohřbívání se zvířaty více vysvětlení.

V archeologickém nalezišti u Verony vědci objevili mezi 161 osobami pohřbenými ve 3. až 1. století před naším letopočtem ostatky 16 lidí, kteří byli pochováni společně se zvířaty. Některé hroby obsahovaly kusy těl zvířat, jako jsou prasata, slepice nebo krávy, které už v tehdejší době lidé využívali ke své obživě. Vedle toho vědecký tým objevil i hroby čtyř lidí, kteří byli pochováni společně s koňmi a psy. Ti k potravě obvykle nesloužili.

Důvod společného pohřbívání není jasný. Vědecký tým zkoušel určit nějakou šablonu nebo opakující se vzorec, který by pohřbívání zvířat objasnil. Analýzy ale například ukázaly, že lidé, kteří se nechali pohřbít společně se zvířaty, mezi sebou nebyli příbuzní. Což by se dalo předpokládat, kdyby šlo o určitou rodinu nebo klan, pro který by tato praxe byla typická.

Celkově vzato byli nalezení pohřbení lidé velmi rozlišní. Objeveno bylo třeba malé dítě s kompletní psí kostrou položenou vedle, žena pohřbená společně s koněm a několika dalšími kusy koňského těla nebo třeba muž středního věku, který byl v hrobě společně s malým psem.

Chybějící společné znaky ztěžují vědcům rozeznat pravé důvody toho, proč ke společnému pohřbívání docházelo. Jedna skupina vědců předpokládá náboženské důvody. Zvířata jako prasata, kuřata nebo krávy často sloužila jako náboženské oběti. Koně a psi měli v antické kultuře určitý náboženský význam a symboliku.

Je ale také možné, že společné pohřbívání prostě symbolizovalo úzké pouto mezi lidmi a jejich zvířaty. Možná je ale i kombinace obojího. Obsah společných hrobů může podle vědců odkazovat na dosud neznámé a neprozkoumané rituály a náboženské představy v Itálii před více než dvěma tisíci lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...