Domněnka, že dezinformacím věří pouze méně vzdělání lidé, je mýtus, řekl Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd. Příkladem dezinformace, které věří mnohdy i vzdělaní lidé, je například popírání klimatické změny. Je podle něj potřeba začít brát riziko dezinformací a konspiračních teorií vážně. A to podobně jako riziko nenávistných projevů, které lze ze zákona postihnout.
„Důvod, proč věříme dezinformacím, je, že se tím hlásíme k určité skupině nebo do nějakého politického tábora, například tedy popíráme fakt, že dochází ke klimatické změně. Proto také dezinformaci automaticky přijmeme,“ popsal Koblížek. Vzdělaní lidé uplatňují v takových případech své kritické myšlení pouze ve chvíli, kdy přijde informace, která se jim nehodí a potřebují ji vyvrátit, míní.
Často šířenou nepravdou a dezinformací je podle něj tvrzení, že Země je placatá. Koblížek upozornil, že je potřeba u takzvaných plochozemců rozlišovat dvě věci. Někdo hlásá nepravdu a druhá věc je, že někdo tomu věří. „Někdo může nepravdy tvrdit za nějakým účelem, aniž by tomu sám věřil. Například ti lidé, kteří říkají, že Země je placatá, tomu mnohdy nevěří nebo je jim to jedno. Vnímají to spíše jako protest proti vědě a podobně,“ dodal.
Ověřování faktů má meze
Samotná dezinformace je definována jako informace, pomocí které chce člověk někoho zmanipulovat a má zlé úmysly. Mezi dvě dezinformační kampaně významné pro výzkum patří prezidentská kampaň Donalda Trumpa v roce 2016, uvedl Koblížek. Druhou důležitou událostí byla podle něj pandemie covidu-19, která k sobě přitáhla široké spektrum falešných zpráv.
Tehdy se podle Koblížka začalo o šíření dezinformací uvažovat jako o šíření viru, zavedl se také termín infodemie. Jako jeden z nástrojů pro zvládání falešných zpráv označil ověřování faktů, ale i to má podle něj své meze.
„Znamená to, že když jste konfrontováni s nějakou nepravdou, poukazujete na fakta, jak se ty věci mají. Má ale svoje slabé stránky,“ míní. Mnohdy lidé, kterým člověk dezinformaci vyvrátí, začnou mít klamné přesvědčení, že ví o dalších nepravdách a přemýšlet, co všechno ještě nebylo vyvráceno, řekl.
Koblížek se mimo jiné věnuje také problematice nenávistného projevu známého pod anglickým názvem hate speech. Je definován jako typ projevu, který se snaží vyvolat nenávist vůči nějaké skupině lidí. Politici je používají ke sbíraní bodů, například při hanění Romů nebo Ukrajinců, uvedl.
V souvislosti s nenávistnými projevy Koblížek upozornil na zavedený pojem takzvaného efektu bezuzdnosti, kdy lidé mají dojem anonymity, nebo že se ocitají ve virtuálním prostoru, kde všechno úplně tak neplatí a vypouští nenávistné výroky, které by v realitě neřekli. „Není to jen otázka postihu ze stran projevu, ale také odpovědnosti majitelů sociálních sítí a svobody slova,“ dodal expert.
Tomáš Koblížek bude o dezinformacích a hate speech přednášet pro veřejnost na akci Týden Akademie věd ČR.
Týden Akademie věd nabídne desítky přednášek, výstavy i filmy nebo debaty s vědci. Více než 400 různých akcí se uskuteční ve 23 městech po celé Česku. Vstup na všechny události je zdarma, na některé je potřeba si místo rezervovat.
„Týden Akademie věd ČR je pro nás skvělou příležitostí ukázat lidem, že věda není nesrozumitelná, neuchopitelná, těžká a vzdálená, ale že umí být zábavná, fascinující a předně – velmi užitečná pro náš každodenní život,“ uvedla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.
