Americký miniraketoplán X-37B odstartoval na další tajnou misi

Z kosmodromu na floridském mysu Canaveral v pátek v noci odstartovala raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX s americkým vojenským miniraketoplánem X-37B na palubě. Jedná se o sedmý let raketoplánu, který při předchozích misích strávil ve vesmíru celkem už více než deset let. Co přesně je účelem mise, úřady nezveřejňují, podotkla agentura AP.

Nosná raketa z Kennedyho vesmírného střediska odstartovala s více než dvoutýdenním zpožděním v pátek ve 2:07 SEČ. Na palubě raketoplánu, který se podobá dnes už nepoužívaným strojům amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), není posádka.

Raketoplán X-37B
Zdroj: af.mil

X-37B, vyrobený společností Boeing, je oproti strojům programu Space Shuttle, jejichž cesty do vesmíru NASA ukončila v roce 2011, dlouhý pouhých devět metrů s rozpětím křídel 4,5 metru.

Do provozu byl raketoplán nasazen v roce 2010. Při prvních pěti misích ho na orbitu vynesly rakety Atlas V skupiny United Launch Alliance, společného podniku Boeingu a Lockheed Martin, při šesté nosič Falcon 9 od SpaceX. Nová, výkonnější raketa SpaceX X-37B podle agentury Reuters dokáže dopravit na vyšší oběžnou dráhu než kdy předtím.

X-37B je druhým vesmírným strojem, který dokáže přistát automaticky bez posádky. Primát se přičítá sovětskému raketoplánu Buran, který v automatickém režimu absolvoval jediný let v roce 1988.

Miniraketoplán X-37B
Zdroj: ČT24/U.S. Air Force via NASA

Poslední, zatím nejdelší let raketoplánu, skončil loni v listopadu a trval rekordních dva a půl roku. Pentagon před startem v květnu 2020 poodhalil cíle mise, přičemž zmínil řadu vědeckých experimentů. Mise měla mimo jiné testovat reakce některých materiálů ve vesmíru či vyhodnotit dlouhodobé účinky okolního záření na semena rostlin. Další detaily známé nejsou.

Mezi technologie obecně testované v programu stroje X-37B patří podle sdělení letectva pokročilé navádění, navigace a řízení, systémy tepelné ochrany, avionika, vysokoteplotní konstrukce a těsnění, přizpůsobivé opakovaně použitelné izolace, lehké elektromechanické letové systémy, pokročilé pohonné systémy, nové materiály a autonomní orbitální let včetně návratu a přistání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...