Americký imunolog Fauci opustí své veřejné funkce. Podílel se na boji proti AIDS i covidu

Americký imunolog a odborník na infekční nemoci Anthony Fauci, který vešel ve známost širší veřejnosti v USA i ve světě během pandemie covidu-19, oznámil tento týden, že na konci roku opustí své veřejné funkce. Fauci byl přitom poradcem Bílého domu pro zdravotnictví a skoro čtyřicet let vede Národní institut pro alergie a infekční onemocnění (NIAID), který se podílel na vládní reakci na šíření HIV, SARS-CoV-2 a řady dalších virů.

„Rezignuji na tyto funkce v prosinci tohoto roku, abych začal novou kapitolu ve své kariéře,“ uvedl Fauci, který ve veřejném sektoru působil pět desítek let. Zdůraznil, že rozhodně neodchází do důchodu, ale že vstupuje do další fáze svého profesního života „s plnou energií a vášní“.

Detaily o tom, co bude dělat od příštího roku, zatím Fauci nesdělil. Řekl ale, že chce svou zkušenost využít pro výchovu vědeckých lídrů, kteří budou v budoucnosti čelit novým infekčním nemocem. Americká média spekulují, že se přesune na některou z elitních amerických univerzit. 

Faucimu za jeho práci poděkoval americký prezident Joe Biden. „Ať jste ho znali osobně, nebo ne, tak jeho práce se dotkla života všech Američanů,“ uvedl Biden a dodal, že díky Faucimu jsou USA „silnější, odolnější a zdravější“. 

Život plný pomoci ostatním

Fauci působil 38 let jako ředitel Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění, v rámci kterého se podílel na přípravě vládních strategií, které reagovaly na výskyt řady infekčních nemocí. 

Stál tak v čele koordinace boje proti prakticky všem důležitějším virovým onemocněním, jako jsou HIV/AIDS, SARS, prasečí chřipka, MERS, ebola a covid-19. Na počátku roku 2000 hrál významnou roli při vytváření prezidentského plánu pro mimořádnou pomoc při AIDS – tento program podle oficiálních dat zachránil nejméně dvacet milionů lidských životů.

Po teroristických útocích z 11. září 2001 zase prosazoval a organizoval řízení vývoje léků a vakcín proti biologickým zbraním, které by teroristé mohli proti jeho zemi použít.

Jeho práce měla zásadní vliv na celý obor epidemiologie, patřil mezi vědce, které zkrátka nešlo ignorovat. V roce 2019 byl podle analýzy dat z Google Scholar 41. nejcitovanějším autorem vědeckých prací v historii a podle Web of Science byl 8. nejcitovanějším imunologem v období 1980–2019. Hostoval jako profesor na mnoha lékařských univerzitách a obdržel celkem pětačtyřicet čestných doktorátů.

Symbol covidové krize

Fauci vystupoval od začátku pandemie covidu-19 jako vládní expert na tuto nemoc, a to ještě za administrativy bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Ve svých vystoupeních vyjadřoval podporu nošení roušek, udržování rozestupů nebo očkování proti covidu-19, ačkoliv Trump a republikáni podporovali tato opatření postupem doby stále méně, nebo se stavěli otevřeně proti nim. Podle agentury AP se Fauci kvůli odlišným názorům dostal postupně na okraj tehdejší exekutivy. 

Větší vliv získal znovu až s nástupem prezidenta Bidena, těsně po jeho inauguraci uvedl: „Nechci se k tomu vracet, víte, k historii. Je ale naprosto jasné, že byly řečeny věci, ať se to týkalo hydroxychlorochinu a dalších podobných záležitostí, které byly velmi nepříjemné, protože se to nezakládalo na vědeckých faktech. Mohu vám říct, že mě vůbec netěší být v situaci, kdy odporuji prezidentovi,“ řekl. Dodal, že bylo těžké odporovat, aniž by se neobával, že to bude „mít následky“. 

Fauci naznačil, že až pod Bidenovým vedením může mluvit k tématům na základě svých odborných znalostí. „Myšlenka, že sem můžete přijít a mluvit o tom, co víte, o důkazech, o vědě, a vědět, že to je vše, necháte mluvit vědu, je to poněkud osvobozující pocit,“ dodal.

Byl také cílem politických útoků i výhrůžek smrtí, útočili na něj mediálně odpůrci proticovidových opatření i očkování, spojovali s jeho jménem nejrůznější konspirační teorie. Kromě těchto skupin se proti němu hlasitě vyjadřovali i republikánští politici, například senátor Rand Paul obvinil Fauciho, že lhal Kongresu ve věci financování laboratoře ve Wu-chanu a vylepšování koronavirů, které v ní probíhalo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...