Americká firma chce vrátit na planetu mamuty. Už na to sehnala 15 milionů dolarů

Americký start-up Colossal v pondělí oznámil, že chce využít těch nejmodernějších biotechnologií pro to, aby vzkřísil vyhynulé mamuty a vrátil je do přírody. Společnosti se už podařilo shromáždit i základní zdroje financí.

Plánů na oživení mamutů už bylo několik, ale zatím vždy selhaly hned v zárodku. Společnost Colossal teď ale vytvořila plán, který je strukturovaný a racionální. Navíc se start-up může opřít o stabilní zdroj financí a spolupráci se známým harvardským expertem na genetiku.

Mamuti představují pro autory projektu zvířata, která by mohla vytvořit model pro obnovu poškozených nebo dokonce úplně ztracených ekosystémů, a tím pomoci zpomalit nebo dokonce zastavit účinky změn klimatu.

„Nikdy předtím nebylo lidstvo schopno využít sílu této technologie k obnově ekosystémů, uzdravení Země a zachování její budoucnosti prostřednictvím opětovného osídlení vyhynulými živočichy,“ uvedl v prohlášení šéf a spoluzakladatel společnosti Colossal podnikatel Ben Lamm.

„Kromě navrácení dávných vyhynulých druhů, jako jsou právě mamuti, budeme moci využít naše technologie k tomu, abychom pomohli zachovat kriticky ohrožené druhy, které jsou na pokraji vyhynutí, a obnovili tak přírodní společenství, která už lidstvo zničilo,“ popsal cíle Lamm.

Cesta do pravěku

Mamuti obývali velkou část Arktidy, ale běžně žili i na rozsáhlém území střední Evropy. Žili vedle prvních lidí, kteří tyto býložravce odolné vůči chladu lovili jako potravu a používali jejich kly a kosti jako nástroje.

Vyhnuli asi před čtyřmi tisíci lety, nejdéle přežívali na sibiřských ostrovech a poloostrovech, kde byli izolovaní od zbytku rychle se měnícího světa. Vědci už několik desetiletí získávají kusy mamutích klů, kostí, zubů a srsti, aby z nich izolovali a pokusili se sekvenovat mamutí DNA.

Společnost Colossal tvrdí, že jejím cílem je vložit sekvence DNA z mamutů získané z dobře zachovalých pozůstatků v permafrostu a zmrzlých stepích do genomu slonů indických a vytvořit tak „sloního a mamutího hybrida“. Autoři projektu věří, že by to mělo být úspěšné –⁠ slon indický a mamut mají totiž DNA shodnou z 99,6 procenta.

Za to, že je tento plán realizovatelný, ručí spoluzakladatel společnosti George Church, renomovaný genetik a profesor genetiky na Harvard Medical School. Ten se snaží využívat při záchraně druhů pokročilé biotechnologické postupy, jako jsou například genetické nůžky CRISPR. „Technologie využité při naplňování naší vize by mohly vytvořit významné příležitosti pro ochranu přírody,“ uvedl Church.

Pokud by se podařilo populace mamutů opravdu obnovit, mohlo by to podle autorů projektu stabilizovat rozsáhlé oblasti Arktidy. Na tento cíl se podařilo už od investorů vybrat částku 15 milionů dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...